CÍLE KURZU A METODY VÝUKY Kurz Techniky kvalitativního dotazování je myšlenkově koncipován jako metodologický workshop, který má studentům umožnit si zažít, vyzkoušet a osvojit základní techniky kvalitativního dotazování se zaměřením na individuální hloubkové rozhovory, tak jak je v širokém slova smyslu uchopují kvalitativní výzkumná oddělení největších českých výzkumných agentur. Vyučující mají spíše funkci průvodců než přednášejících: mají praktickou zkušenost se stovkami kvalitativních projektů v oblasti marketingového a sociálněpolitického výzkumu a prostřednictvím těchto praktik studentům předávají část svých zkušenosti a dávají zpětnou vazbu studentům na jejich často první pokusy kvalitativního dotazování v praxi. Hlavní zaměření tohoto metodologického worshopu je samotné vedení rozhovoru, kterému se věnuje většina praktických cvičení – cílem kurzu je naučit studenty se správně ptát i umět poslouchat, aby obdržená kvalitativní data měli co největší výpovědní hodnotu a hloubku. Důležitou součástí kurzu je i sebereflexe vlastní moderace a přístupu k respondentovi (odhalení skrytých očekávání a předpokladů, uvědomování si podvědomého kladení naváděcích a hodnotících otázek apod.). Toto všechno jsou totiž věci, které se nelze dost dobře naučit čtením knih, ale které je potřeba si postupně zažít, aby si výzkumník uvědomil, jak může v roli moderátora povahu získaných dat ovlivnit jak nesprávným kladením otázek, tak zvolenými technikami: od jednoduchého dotazování a klouzání „po povrchu“ až po sondovací a projektivní techniky, které se noří více do pocitových a hodnotových důvodů prvotních odpovědí respondentů. Studenti navíc v rámci tohoto kurzu mají možnost seznámit se s konkrétními příklady rozsáhlých kvalitativních šetření realizovaných v prostředí největších českých výzkumných agentur ať už v oblasti marketingového výzkumu, výzkumu médií a sociálně-politického výzkumu (výzkum pro EU: Eurobarometr, výzkum pro neziskový sektor apod.). V průběhu kurzu také studenti získají poměrně ucelený obrázek o tom, co všechno je třeba brát v potaz při přípravě na kvalitativní sběr dat a jak uzpůsobit design výzkumu i formulaci otázek jednotlivým specifikům (typ respondentů, povaha tématu apod.) Tato praktika jsou velmi vhodná jednak pro studenty, kteří uvažují o využití kvalitativního dotazování v rámci svých studentských prací, tak i pro studenty, kteří uvažují o budoucí práci kvalitativního výzkumníka ve výzkumných agenturách i jinde. PRŮBĚH KURZU A POŽADAVKY NA JEHO UKONČENÍ Kurz bude probíhat vždy jednou za 14 dní v rozsahu dvou vyučovacích hodin, rozdělených na úvodní přednášku k danému tématu a ukázku jeho praktického řešení v rámci konkrétních výzkumných projektů a na druhou „workshopovou“ část, kde si budou studenti v malých skupinkách sami zkoušet jednotlivé fáze přípravy kvalitativního dotazování a samotné dotazovací techniky. Předpokládá se účast na přednáškách i seminářích, tolerované budou maximálně 2 absence v průběhu semestru. V případě nemoci je nutno domluvit s vyučujícími individuální doplnění látky. Důraz je kladen na aktivní participaci studentů na seminářích a zapojení se do diskuse. Studenti v průběhu semestru zpracují vlastní dílčí výzkumný problém, který převedou do stručného návrhu výzkumu a výzkumných otázek (1 normostrana), ze kterého vytvoří návrh diskuzního scénáře (2-3 normostrany) a provedou 3 krátké pilotní rozhovory, z nichž pořídí zápisky a sepíší krátkou esej: reflexi na vlastní vedení rozhovorů v rozsahu 2-3 normostran s použitím teoretické literatury o vedení rozhovorů, kterou mají za úkol číst průběžně v průběhu celého semestru, jakožto přípravu na jednotlivé teoretické části seminářů. Jednotlivé části této práce budou odevzdávat postupně v průběhu semestru společně s tím, jak budeme postupovat v probírané látce. Součástí výsledného hodnocení je i závěrečná ústní rozprava, která je podmínkou k udělení zkoušky: rozprava s vyučujícím nad zpracovaným projektem a provedenými rozhovory, v rámci které budeme sledovat zejména schopnost použití základních pravidel dotazování (které budou představeny studentům jak na přednáškách, tak v rámci četby doporučené literatury - předběžný seznam je uvedený v kapitole VII) a na ně napojenou schopnost kritické sebereflexe studenta jakožto kvalitativního výzkumníka/ moderátora. IV. HODNOCENÍ Podmínkou splnění kurzu je pravidelná účast na hodinách v průběhu kurzu, možné jsou maximálně 2 absence v průběhu semestru. Zápočet bude udělen na základě aktivní účasti na hodinách, postupného odevzdávání výše uvedených částí vlastního výzkumného projektu a absolvování závěrečné ústní rozpravy. Výsledná známka bude sestavena podle následujících kritérií hodnocení: A. Aktivní účast na přednáškách a seminářích: 30 % B. Průběžné odevzdávání jednotlivých částí semestrální práce a její obsah: 50 % C. Závěrečná rozprava: 20 % Hodnocení kurzu:91 % a více => A81-90 % => B71-80 % => C61-70 % => D51-60 % => E0-50 % => F OBSAH KURZU
1. Příprava projektu kvalitativního výzkumu · Na jaké typy výzkumných problémů se hodí kvalitativní výzkum · Kdy zvolit metodu hloubkových rozhovorů
2. Formulování výzkumného problému, výzkumné otázky a dílčích cílů výzkumu pro metodu hloubkových rozhovorů · Co všechno dokážeme zjistit touto metodou ve srovnání s ostatními · Jaké jsou její možnosti a omezení
3. Jak se správně ptát · Jak pokládat otázky respondentům – několik základních pravidel a tipů · Chybné formulace otázek a možnosti správné reformulace · Etika při vedení rozhovoru
4. Fáze rozhovoru · Jaké fáze má každý individuální rozhovor a jak je v rámci nich potřeba přistupovat k moderaci: i. navození vztahu s respondentem, ii. otevření tématu-úvodní část rozhovoru, iii. průběžná fáze rozhovoru- zjišťování odpovědí dílčí témata, iv. ukončovací fáze rozhovoru.
5. Příprava diskuzní osnovy a dalších nástrojů pro dotazování
6. Sondování – jak se dostat při rozhovoru opravdu do hloubky
7. Chyby při provádění rozhovoru a tipy pro práci s respondentem
8. Typy respondentů a jak se na ně naladit a přizpůsobovat formulaci otázek Specifické cílové skupiny při rozhovorech · Vedení expertních rozhovorů – v čem jsou „experti“ specifickou cílovou skupinou a jak s nimi správně vést rozhovor · Představení ostatních specifických cílových skupin při individuálních rozhovorech (děti, teenageři, senioři, manažeři apod.)
9. Projektivní techniky a pomůcky při rozhovorech · Nástroje, které mohou usnadnit nebo zefektivnit vedení rozhovorů – osa života, kreslení, emoční karty, archetypální karty apod.