TÉMA 1: SOCIÁLNÍ KONSTRUKCE INSTITUCÍ - PROBLÉM A TEORETICKÉ PERSPEKTIVY 2. 10. 1.Přednáška: ÚVOD
Představení hlavních tradic institucionalismu v sociálních vědách, přehled témat a výzkumné angažmá přednášejících v dané oblasti 1. Seminář: Vstupní konzultace v přednášce (témata pro eseje).
Kolečko témat pro eseje a jejich diskuse.
Doporučená četba:
Hall, P, Taylor, R (1996): Political Science and the Three New Institutionalisms. Political Studies, 44: 936-957. 9.10. 2. Přednáška: EKONOMICKÝ INSTITUCIONALISMUS A SOUTĚŽ TRHŮ A FIREM
Problém: Z čeho se rodí institucionální uspořádanost života společenství a společnosti, která činí tento život předvídatelným, tj. pravidlům podléhajícím anebo pravidelným?
Teze: Obecně instituce představují struktury strukturující organizované jednání, které jsou tvořené zmocňujícími omezení. Jako takové se týkají voleb a jejich fungování a proměny podléhají "ekonomii".
Diskuse případová studie
Povinná četba:
Coase, R (1988, orig. 1937): The Nature of the Firm. In: Coase, R: The Firm, the Market and the Law. Chicago: The University Chicago Press: 33-56. 16.10. 3. přednáška: SOCIOLOGICKÝ INSTITUCIONALISMUS
Problém: Z čeho se rodí institucionální uspořádanost života společenství a společnosti, která činí tento život předvídatelným, tj. pravidlům podléhajícím anebo pravidelným?
Teze: Obecně instituce představují struktury strukturující organizované jednání, které jsou výsledkem dynamiky organizačního pole a v něm působícího institucionálního isomorfismu. V momentě, kdy organizace větší čelí větší úrovni nejistotu, tak mají tendenci utvářet se podle organizací, které považují za úspěšné.
Diskuse případová studie
Seminář po přednášce: Coase, DiMaggio …
Povinná četba:
DiMaggio, PJ, Powell, WW (1983). The Iron Cage Revisited: Institutional Isomorphism and Collective Rationality in Organizational Fields. American Sociological Review, 48, 2: 147-160. 23.10. 4. přednáška: NARATIVNÍ PŘÍSTUP K INSTITUCÍM - ORGANIZAČNÍ IDENTITY A VYPRÁVĚNÍ
Problém: Jakou roli v "životě" organizací sehrává vyprávění příběhů a jaký má podíl na vzniku identity organizací jako osob účastnících se sociálního dění? Jak může narativní přístup přispět k našemu chápání institucí?
Teze: Nejen instituce, ale také sdílené příběhy významně spoluurčují koordinační nákladnost - v tomto případě zejména reorganizace - diachronního života institucí. Narativy jsou performativní, jsou to mluvní akty, která dávají vzniknout sociální realitě, které neexistovala před tím, než byly vysloveny. Příběhy konstituují organizační reality.
Diskuse případová studie
Povinná četba:
Brown, AD (2006): Narrative Approach to Collective Identities. Journal of Management Studies. 43,4: 731-753. 30. 10. 2. Seminář: DISKUSE O TÉMATECH ESEJŮ
Diskuse témat pro eseje v kontextu tří povinných textů (Coase 1937, DiMagio a Powell 1983 a Brown 2006). Esej/analýza tvoří samostatné pojednání o vybraném jevu, které osvětluje problém konstrukce hospodářských a správních institucí. Student nejprve zpracuje abstrakt (maximálně 15 řádků) tak, aby jeho téma mohlo být diskutováno na semináři. Vlastní pojednání musí zahrnovat uvedení zkoumaného jevu a důvod, proč byl jev vybrán. Stručnou charakteristiku stavu poznání daného jevu, které umožní charakterizovat autorem zvolený postup studia. Následují výsledky studia a jejich stručná diskuse.
Témata budou diskutována na vstupní konzultaci. Vítány jsou eseje analyzující institucionální rozměr sudovaného jevu v rámci obhájené bakalářžské práce anebo předokládané diplomové práce.
TÉMA 2: INSTITUCIONÁLNÍ ZMĚNA 6.11. 5. přednáška: ROVNÉ A NEROVNÉ VZTAHY A SMLUVNÍ HIERARCHIE
Problém: Jak se nerovné smluvní vztahy podílejí na organizaci společnosti? Jak a proč vznikají smluvní hierarchie? Jak se v těchto případech uzavírání smluv a jejich ovládání vypořádává s "mocenskými" asymetriemi? Proč jsou moderní hierarchie slabé,
Teze: Dynamiku komplexněji chráněných nerovných smluvních vztahů určují rovněž transakční náklady. Ty také vysvětlují spontánní hierarchizaci rovných a zplošťování nerovných vztahů.
Diskuse případová studie
Povinná četba:
Coase, R (1988, orig. 1937): The Nature of the Firm. In: Coase, R.: The Firm, the Market and the Law. Chicago: The University Chicago Press: 33-56. 13.11. 6. přednáška: HISTORICKÝ INSTITUCIONALISMUS
Problém: Jak jsou instituce udržovány v průběhu času a kdy dochází k momentům krize. Jak k udržování institucí přispívají pravidla hry a jak je důležité historický kontext?
Teze: Současná podoba institucí je definována historickými procesy, kdy počáteční rozdání karet ovlivňuje budoucí výstupy, které se dále reprodukují v průběhu času. V různých ekonomiích pak vznikají různé institucionální rovnováhy.
Diskuse případová studie.
Doporučená četba:
Pierson, P, Skocpol, T (2002): Historical Institutionalism in Contemporary Political Science: In: Katznelson, I, Milner, H (eds.): Political Science: The State of the Discipline. New York etc.: Norton and Company: 693-721. 20.11. 7. přednáška: TEORIE POSTUPNÉ ZMĚNY
Problém: Jak se mění instituce? Kdy dochází k rychlé, revoluční a kdy k pomalé, evoluční změně. Jak tuto změnu určuje charakter institucí, jak politický kontext a jako postavení dominantních agentů?
Teze: Institucionální změna je často velmi pomalá protože stabilita instituce je podpírána mnoha faktory a změna celého systému je transakčně náročná. Zásadní změny však mohou přicházet nejen s revoluční proměnou řádu, ale i ze sérií malých změn za relativně delší časové období.
Diskuse případová studie
Doporučená četba:
Mahoney, J, Thelen, K (2010): A Theory of Gradual Institutional Change. In: Mahoney, J, Thelen, K. (eds.): Explaining Institutional Change: Ambiguity, Agency, and Power. Cambridge, MA: Cambridge University Press: 1-37.
TÉMA 3: REGULACE, TRHY A HIERARCHIE 27.11. 8. přednáška: REGULACE A REGULAČNÍ STÁT
Problém: Jak a kdy může regulace - konstituování či omezování práv a alokace odpovědností externě působící autoritou - působit blahodárn ě a kdy škodí? Jaké náklady jsou spojené s administrativní regulací?
Teze: Regulace působí blahodárně, jestliže snižuje koordinační náklady žádoucích aktivit a nevytváří prostor pro nežádoucí aktivity. Expanze moderních forem organizování v Evropě posilovaná politickými důvody vede v 2. polovině dvacátého století k prosazování tzv. regulačního státu, po nějž je charakteristická spoléhání spíše na regulaci než na jiné prostředky stabilizace a redistribuce: veřejné vlastnictví, plánování anebo centralizované
Diskuse případová studie
Seminář po přednášce: Brown, Majone
Povinná četba:
Majone, G (1997): From the Positive to the Regulatory State: Causes and Consequences of Changes in the Mode of Governance. Journal of Public Policy, 17: 139-167. 4.12 9. přednáška: UZAVÍRÁNÍ SMLUV A TRHY
Problém: Jak se rovné smluvní vztahy podílejí na organizaci společnosti? Jak se uzavírání smluv vypořádává s "mocenskými" asymetriemi? Proč soutěž představuje nejúčinnější způsob distribuce moci (práva a odpovědností) v podobě vlastnických a zastupitelských práv a jaké selhání takovým soutěžím hrozí.
Teze: Dynamiku uzavírání smluvních vztahů určují transakční (resp. koordinační) náklady. Odlišná strategie vypořádávání se s neurčitostí, která je spojená s uzavíráním smluvních vztahů zakládá dva komplementární teoretické přístupy ke smlouvání: teorie neúplné a úplné smlouvy. Soutěž představuje nejúčinnější způsob distribuce omezujících zmocnění, protože při "rozumné" regulaci zajišťuje na bázi koordinačních nákladů rovněž alokaci odpovědnosti.
Diskuse případová studie
Seminář po přednášce: Callon a přinosy četby.
Povinná četba:
Callon, M (1998): An essay on framing and overflowing : economic externalities revisited by
Kurz je koncipován jako uvedení do různých tradic institucionální analýzy pro magisterské studenty oboru sociologie. Poskytuje vhled do klasických teorií, o které se dnešní institucionální analýza opírá (teorie transakčních nákladů, institucionální izomorfismus, regulace a teorie státu a firmy), i do silných i slabých stránek dominantních současných proudů (sociologický institucionalismus, historický institucionalismus a narativní institucionalismus).
V rámci kurzu budou studenti seznámeny s klíčovými texty jednotlivých tradic a jejich aplikacemi formou případových studií. Kurz usiluje o rozvoj dialogu mezi sociologickou teorií a každodenním a interdisciplinárního dialogu na pomezí sociologie, ekonomie, a politických i správních věd.