Cílem tohoto předmětu je prezentovat studentům základy oborů, které jsou velmi úzce spjaty se studiem dějin umění. Jde přitom o obory či činnosti, které mají velký význam pro praxi jedince např. v oblasti památkové péče nebo o obory, které mohou nejnověji vyvinutými analytickými metodami či dokumentačními technikami výrazně posunout úroveň poznání předmětu studia. Jde tedy zejména o představení základů archeologie, dokumentace movitých i nemovitých památek, aplikacei chemicko fyzikálních či experimentálních metod při řešení nejrůznějších aspektů předmětu studia a praktická cvičení, kdy studenti aplikují jednotlivé poznatky či dovednosti v terénu při aktivitách archeologického charakteru či charakteru památkové péče.
V části věnované archeologii je studentům nastíněna základní koncepce provádění archeologických aktivit na území ČR. Studenti se seznámí s charakterem a specifiky dvou základních archeologických aktivit, kterými jsou aktivity záchranné a systematické. Z hlediska použité metodiky budou představeny i typy výzkumných aktivit destruktivních i nedestruktivních. Studentům je rovněž prezentován právní rámec a legislativa na jejímž základě je archeologická aktivita v ČR realizována, stejně jako podmínky za jakých může být dílčími institucemi provozována. Představen bude rovněž systém archeologické památkové péče a jeho teritoriální rozčlenění.
V části věnované aplikaci analytických chemicko fyzikálních či experimentálních metod uplatňovaných při studiu dějin umění (tzv. technické dějiny umění) bude vysvětlen smysl a přínos těchto analýz a vysvětleny základy metod jako např. neutronová aktivační analýza, rentgenfluorescenční analýza, trasologická analýza, digitální mikroskopie, apod. Předmět rovněž prezentuje vhodnost uplatnění jednotlivých analýz v dílčích případech i eventuální kolize jejich uplatnění s některými principy památkové péče, apod.
V části věnované dokumentaci budou prezentovány všechny tradiční i nové dokumentační metody.
Důraz bude samozřejmě kladen na nejnovější metodiku umožňující generování 3D modelů nejrůznějších artefaktů či celých kontextů a jejich studium i mimo polohu vlastních kontextů.
V části věnované terénnímu praktickému cvičení budou studenti seznámení např. se základními archeologickými prospekčními metodami, budou se věnovat tradiční i digitální dokumentaci kontextu i artefaktu a budou moci provést komparaci trasologických poznatků pocházejících z jimi provedeného experimentu
(opracování kamene replikami středověkých nástrojů) s trasologií zjištěnou na skutečných existujících kamenných architektonických elementech.
Pro tento dotaz bohužel nemáme k dispozici žádné další výsledky.