Nizozemské umění 1

Sylabus

Jednotlivé přednášky budou věnovány následujícím tématům: Historický úvod: vývoj v Nizozemí (zejména ve vztahu k situaci v zemích Koruny české). Základní terminologie.

Metodologické přístupy Prolog: Franko-flámská knižní iluminace 2. poloviny 14. století. Bratři z Limburka Malířství a sochařství kolem roku 1400 na území dnešního Burgundska, Nizozemska a Belgie Jan a Hubert van Eyck Robert Campin Petrus Christus a Dirck Bouts Rogier van der Weyden Reflexe 1. generace nizozemských mistrů v Čechách a na Moravě Hugo van der Goes Hans Memling a malířství v Bruggách Malířství konce 15. a počátku 16. století v severním Nizozemí (Geertgen tot Sint Jans, Mistr Tiburtinské Sibylly, Mistr Studně života) Hieronymus Bosch a možnosti interpretace jeho díla

Anotace

Přednáškový cyklus je zaměřen na poznání a interpretaci nizozemského umění 15. a 16. století. Cílem výuky je představit uměleckou produkci jedné z ekonomicky nejvíce prosperujících oblastí pozdně středověké Evropy, jež v době největšího rozmachu zahrnovala teritoria v dnešní severní Francii, Belgii, Nizozemsku a Lucembursku. Kurz akcentuje vztahy k vývoji umění v dalších částech Evropy, zejména v zemích Koruny české. Cyklus vychází především z ikonologické metody Erwina Panofského. Panofského odkaz v mnohých ohledech doplnilo či korigovalo další bádání, které čerpalo především ze znalectví, jak jej v rámci sledované problematiky formuloval

Max J. Friedländer. Z recentních přístupů se výuka zaměří zejména na antropologii obrazu (Hans Belting) či na práce mapující sociologické a ekonomické pozadí umělecké produkce v Nizozemí (Lorne Campbell). K zásadním objevům týkající se nizozemské malby došlo i díky technologických analýzám a jejich mezioborové interpretaci

(Maryan W. Ainsworth či Jochen Sander), proto je cílem cyklu podat i přehled o nejnovějších metodách průzkumu nizozemských maleb.