Sylabus
1. Čeští židovští umělci, orientalismus a specifika židovské ikonografie
Čeští židovští umělci. Vznik a činnost Židovského muzea v Praze, Hana Volavková. Orientalismus ve výtvarném umění a jeho kritická reflexe (Edward Said, John MacKenzie). Specifika židovské ikonografie: Golem, Ahasver – věčný žid.
ZÁKLADNÍ LITERATURA: Juliette Braillon Philippe - Laurence Golstenne (eds.): Le juif errant. Un temoin du temps, Paris 2001.; John MacKenzie, Orientalism. History, Theory and the Arts, Manchester 1995.; Miloš Pojar (ed.): Golem. V náboženství, vědě a umění. Sborník přednášek ze semináře konaného 9. října 2002 ve Vzdělávacím a kulturním centru Židovského muzea v Praze, Praha 2003.; Hana Volavková: Příběh židovského muzea v Praze, Praha 1966.; Eva Janáčová: The Wandering Jew in Czech Fine Art: Anti-Semitism, Empathy, Self-Identification, in: Ars Judaica. The Bar Ilan Journal of Jewish Art 15, 2019, s. 47-70.; Eva Janáčová: Izraelští česko-němečtí výtvarníci, in: Anna Habánová - Ivo Habán (edd.): Ztracená generace? Německočeští výtvarní umělci 1. poloviny 20. století mezi Prahou, Vídní, Mnichovem a Drážďany, Liberec 2013, s. 76-85. 2. Izraelští výtvarníci českého původu
Výtvarníci, kteří se narodili v Čechách nebo na Moravě, ale z náboženských, politických či ekonomických důvodů emigrovali do mandátní Palestiny či později do Izraele.
ZÁKLADNÍ LITERATURA: Eva Janáčová, Cizinec ve vlastním městě. Ostravský malíř Salomon Salomonowitz, in: Mezery v historii. Lücken in der Geschichte. Umělecko-historické sympozium věnované tvorbě německých a německy hovořících výtvarníků a architektů, působících na území Čech, Moravy a Slezska před rokem 1945, Cheb 2017, s. 31–37.; Eva Janáčová, Izraelští česko-němečtí výtvarníci, in: Anna Habánová – Ivo Habán (edd.), Ztracená generace? Německočeští výtvarní umělci 1. poloviny 20. století mezi Prahou, Vídní, Mnichovem a Drážďany, Liberec 2013, s. 76–85.; Eva Janáčová, Ludvík Blum – Malíř panoramatických pohledů na Jeruzalém, in: Židé a MoravaXIX. Kniha statí ze stejnojmenné konference konané v Muzeu Kroměřížska dne 14. 11. 2012, Kroměříž 2013, s. 192–201.; Eva Janáčová, Země zaslíbená. Izraelští výtvarníci s českými kořeny, in: Milena Bartlová – Hynek Látal (edd.), Tvarujete si sami? Sborník 3. sjezdu historiků umění 25. a 26. září 2008, Praha 2011, s. 305–314. 3. Vznik antijudaismu a moderního antisemitismu a jejich vizualita
Protižidovské předsudky a stereotypy. Vizuální projevy antijudaismu a moderního antisemitismu. Protižidovská ikonografie poslední třetiny 19. století. Vizuální manifestace Dreyfusovy a Hilsnerovy aféry. Lázeňský antisemitismus. Fenomén novinové karikatury.
ZÁKLADNÍ LITERATURA: Jakub Hauser - Eva Janáčová (eds.): Obrazy nenávisti. Vizuální projevy antisemitismu ve střední Evropě, Praha 2020.; Eva Janáčová (ed.): Obrazy zášti. Vizuální projevy antijudaismu a antisemitismu v českých zemích, Praha 2021.; Michaela Haibl: Zerrbild als Stereotyp. Visuelle Darstellungen von Juden zwischen 1850 und 1900, Berlin 2000.; Sander Gilman: The Jew´s Body, New York – London 1991. 4. Vizuální projevy antisemitismu ve 20. století a současnosti
Čeští umělci a jejich antisemitské projevy: František Kupka, František Gellner, Josef Váchal. Mýtus první republiky – plíživý antisemitismus. Období protektorátu – Karel Rélink. Vizuální projevy antisionismu a současné podoby protižidovských předsudků.
ZÁKLADNÍ LITERATURA: Jakub Hauser - Eva Janáčová (eds.): Obrazy nenávisti. Vizuální projevy antisemitismu ve střední Evropě, Praha 2020.; Eva Janáčová (ed.): Obrazy zášti. Vizuální projevy antijudaismu a antisemitismu v českých zemích, Praha 2021.; Julia Schäfer: Vermessen - gezeichnet - verlacht. Judenbilder in populären Zeitschriften 1918-1933, Frankfurt am Main – New York 2004.; Zbyněk Tarant: Antisemitism in the Czech Republic. Understanding Current Trends, in: Antisemitism Studies 4, 2020, s. 108–142. 5. Umění holokaustu
Profesionální i amatérská výtvarná tvorba, která vznikala v koncentračních a vyhlazovacích táborech za druhé světové války. Terezínští výtvarníci: Karel Fleischmann, Bedřich Fritta, František Mořic Nágl atd. Fenomén dětské kresby v Terezíně.
ZÁKLADNÍ LITERATURA: Vojtěch Blodig et al.: Kultura proti smrti: Stálá expozice Památníku Terezín v bývalých Magdeburských kasárnách, Praha 2002.; Hana Housková: Česlicí času: život a dílo Karla Fleischmanna, Olomouc 1998.; Oldřich Klobas: Malíř neumírá, Telč 2004.; Ivana Panochová: Bedřich Fritta (1906–1944): Cesta terezínského umělce od satiry k dokumentu, Terezín 2006. 6. Reflexe umění holokaustu
Umění, které reflektuje tragédii holokaustu po konci druhé světové války. Prezentace dětských kreseb z Terezína v Čechách i zahraničí. Československý pavilon v Osvětimi.
ZÁKLADNÍ LITERATURA: Hana Volavková: Children´s drawings and poems: Terezín 1942–1944, Praha 1959.; Janet Blatter – Sybil Milton (eds.): Art of the Holocaust, New York 1981.; Eliad Moreh-Rosenberg – Walter Smerling (eds.): Kunst aus dem Holocaust: 100 Werke aus der Sammlung Yad Vashem. Omanut ba-sho’a: 100 jecirot me-osef Jad vashem. Art from the Holocaust: 100 Works from the Yad Vashem Collection, Bonn – Köln 2016.; Magda Veselská: Archa paměti: Cesta pražského židovského muzea pohnutým 20. stoletím, Praha 2012. 7. Pomníky a památníky holokaustu
Antifašistické, případně protinacistické pomníky suplující pomníky holokaustu v prvních desetiletích po válce. Pinkasova synagoga v Praze – první velký památník obětem holokaustu v Československu. Pomníky holokaustu v České republice a jejich symbolika.
ZÁKLADNÍ LITERATURA: Glenn Sujo: Legacies of Silence: The Visual Arts and Holocaust Memory, London 2001.; Gill Abousnnouga: The Language of War Monuments, London – New York 2013.; James E. Young: The Texture of Memory: Holocaust Memorials and Meaning, New Haven – London 1994. 8. Exkurze – Pinkasova synagoga v Praze 9. Exkurze – Židovský hřbitov na Žižkově a sepulkrální symbolika 10. Exkurze – Bývalé ghetto v Libni. Pozůstatky židovských domů a hřbitova v Libni, synagoga na Palmovce 11. Exkurze – Jeruzalémská synagoga v Praze 12. Zápočtový týden
Anotace
Výběrový kurz načrtává dějiny židovského umění od starověku po současnost. Skrze médium architektury, sochařství a malířství představí jak dějiny židovského národa, tak historii mezikulturní výměny rozvíjející se na poli křesťansko-židovsko-muslimských vztahů. Židovské umění nevznikalo nikdy izolovaně, bylo vždy výslednicí mnoha různorodých vlivů.
Neopomenutelnou charakteristikou židovského umění proto zůstává jeho heterogenita, která je v posledku vlastní i samotnému židovskému náboženství.