1.. Vladislav Vančura, 1938: květnová krize, literatura a historie jako obrana. 2.
Milada Součková, 1939: literární deník jako pokus dokumentovat počátky protektorátu. 3. Milada Součková, 1943/1962: velká a malá historie 4.
Karel Pecka, 1975-1978 a Václav Kaplický, 1963, spirituální důrazy v retrospektivě 50. let 5. Václav Kaplický, 1963: Velké Losiny jako obraz doby; Karel Michal, 1968: třicetiletá válka, Pražské jaro a vyhasínání ideálu. 6.
Josef Jedlička, 1991, rehabilitace pojmu paměť. 7. Jáchym Topol, 2001 a 2005, Pražské jaro a srpnová invaze v dětské perspektivě. 8.Zuzana Holasová, 2019, socialistická éra a boj s drakem. 9.
Lenka Lagronová, 2016, emblematické postavy českých dějin: sv. Václav, Božena Němcová. 10.
Kateřina Tučková, 2022, použití dějinného materiálu v románu.
Tento předmět se zaměřuje na českou a československou literaturu posledních deseti dekád, která zahrnuje různé žánry, jako je próza, poezie a drama. Zkoumáme, jak české dějiny ovlivňují a inspirovaly literaturu, a jak literatura zase ovlivňuje společenské a politické události.
Součástí výuky je seminární část, kde se společně interpretují konkrétní texty a vytváří se online výstava v prostředí Exhibition Indihu. Obsah předmětu se pravidelně obměňuje a je možné se zapisovat opakovaně.