Sylabus
Sylabus
Semináře se v každém semestru a v každém studijním roce liší z hlediska témat i z hlediska formy práce. V zásadě se při výuce uplatňují tři druhy seminářů: 1. Klasický seminář se zadanými referáty na konkrétní okruhy problémů, které jsou vzájemně spojeny literárním žánrem, tématem, obdobím apod. Každý student vystupuje jedenkrát během semestru s tzv. velkým referátem, v ostatních seminářích diskutuje nad přednesenými referáty kolegů. 2. Seminář, ve kterém jeden každý student dostává zadané konkrétní, od ostatních odlišné dílo nebo kapitolu z díla a připravuje si na semináře krátká vystoupení ke konkrétní tematice, která je vždy spojujícím bodem jednotlivých seminářů. Student reaguje na jednotlivé podněty, excerpta a intepretace kolegů, doplňuje jejich poznatky a tvrzení, případně konstatuje diference mezi jednotlivými autory, literárními díly či prameny 3. Seminář, který vychází z druhého zmíněného typu, ale v závěru každý ze studentů vybírá text či skupinu textů, které mají dle jeho názoru schopnost oslovit moderního posluchače, podílí se při skupinové práci na sestavení scénáře a v závěru semestru se přímo zapojuje do realizace takového literárního pořadu, veřejného čtení či krátkého divadelního představení před kolegy i před veřejností. Variantou je typ semináře, ve kterém se po úvodních rozborech několika divadelních her jedna z těchto her se studenty nastuduje a veřejně prezentuje.
Vzhledem k proměnlivosti témat (během šesti let se žádné z témat neopakuje) je možné seminář zapisovat opakovaně. Při zadávání úkolů i při závěrečném hodnocení jsou zásadně diferencováni studenti bakalářského a magisterského studia, z tohoto důvodu je seminář otevřen oběma skupinám pregraduálního studia. Rozdělení semináře na I. a II. v žádném případě neznamená, že by absolvování semináře I. bylo nutnou podmínkou pro zápis do semináře II., oba semináře souvisejí pouze široce vymezeným časovým obdobím baroka.
Anotace
Semináře se v každém semestru a v každém studijním roce liší z hlediska témat i z hlediska formy práce. V zásadě se při výuce uplatňují tři druhy: 1. Klasický seminář se zadanými referáty na konkrétní okruhy problémů, které jsou vzájemně spojeny literárním žánrem, tématem, obdobím apod. 2. Seminář, ve kterém student dostává zadané dílo nebo kapitolu z díla a připravuje si na jednotlivé semináře krátká vystoupení ke konkrétní tematice, která je vždy spojujícím bodem jednotlivých seminářů. 3. Seminář, který vychází z druhého zmíněného typu, ale v závěru každý ze studentů vybírá text či skupinu textů, které mají dle jeho názoru schopnost oslovit moderního posluchače, podílí se při skupinové práci na sestavení scénáře a v závěru semestru se přímo zapojuje do realizace takového literárního pořadu, veřejného čtení či krátkého divadelního představení před kolegy i před veřejností.
Letošní seminář, tj. seminář v LS 2023/24 (únor 2024-květen 2024), bude věnován divadlu. Podle počtu přihlášených budeme podrobně rozebírat a následně zkoušet buď Jenovéfu, nebo Komedii o Felsenburkovi. Jenovéfa je klasická hra lidového divadla, zpracovává legendu o sv. Jenovéfě Brabantské, některé motivy se blíží pohádce o Sněhurce. Felsenburk je drama podle knih lidového čtení z 2. poloviny 18. století o rytíři, který aby získal ruku krásné Klárky, osvobodí zakletý zámek a zachrání zakleté duchy. Jenovéfu jsme měli před léty rozpracovanou, máme na ni část kostýmů, ale zastavil nás tehdy covid. Na Jenovéfu by nás mělo být nejméně 15, na Felsenburka by stačilo 9 osob. Třetí možností je obrozenská hra Lidožrouti na ostrově Finisteria. Uvidíme podle počtu přihlášených, dohodneme se na prvním semináři. Protože se na divadelní seminář obvykle schází studenti z řady oborů, berte termín v rozvrhu jako orientační, i v tomto případě se domluvíme na prvním semináři.
Těším se na Vás.
M. S.