Sylabus
1. Pojmové upřesnění: Spiritualita, křesťanská duchovní zkušenost, dějiny spirituality
2. Biblická spiritualita, její podoby. Žalmy jako modlitba církve. Modlitba Páně.
3. Spiritualita prvních křesťanských staletí: mučednictví, panenství, askeze a modlitba
4. Modlitba u církevních otců (Tertulián, Cyprián, Augustin)
5. Vznik a rozvoj mnišství. Písmo v modlitbě křesťanů – lectio divina
6. Středověká mystika: od Bernarda, kanovníky od sv. Viktora po ženské mystičky a mistra Eckharta. Hledání prostoty a sjednocení: Oblak nevědění, Juliána z Norwich, devotio moderna.
7. Spiritualita bratrství a služby: žebravé řády, rytířské řády
8. Představivost a modlitba, rozlišování v modlitbě – ignaciánská spiritualita
9. Etapy a cíl cesty modlitby: život ve sjednocení s Bohem (Terezie od Ježíše, Jan od Kříže)
10. Mystika Boží přítomnosti (francouzská škola, br. Vavřinec od Vzkříšení) a všední formy posvěcování života (růženec a další pobožnosti)
11. Modlitba v dobách krize, motiv Boží nepřítomnosti (Terezie z Lysieux, matka Tereza ad.)
12. Novodobá spiritualita mezi tradicí a výzvami současnosti: nová hnutí a proudy (od Chemin Neuf po Legionáře Kristovy)
Anotace
Dějiny křesťanské spirituality se zabývají studiem a interpretací na zkušenosti založeného vztahu člověka s Bohem. Spiritualitu zde definujeme jako soubor vnitřních přesvědčení, které orientují křesťana v jeho vztahu s Bohem, včetně všech osobních nebo skupinových vyjádření vztahu v různých formách, jimiž se tento vztah konkrétně projevuje.
Dějiny spirituality hledají odpovědi na otázky po vzniku a vývoji duchovních hnutí či výrazných postav spirituality v průběhu jednotlivých dějinných obdobích, jak vznikaly a vyvíjely se tzv. životní stavy (spiritualita křesťanského laika, kněze, řeholního života). Vedle institucionální stránky se budeme zabývat především naukou o duchovním životě, kterou různé proudy a hnutí přinášejí a budeme zkoumat, jaké prvky duchovní praxe se v průběhu dějin osvědčily a které se naopak ukázaly jako kritické.