Sylabus
Sociální poradenství je sociální služba , kterou řada jejích charakteristik odlišuje od dalších dvou základních kategorií sociálních služeb (služby sociální péče a služby sociální prevence ). Sociální poradenství tak současně reprezentuje třetí samostatnou základní kategorii sociálních služeb i sociální službu.
V zákoně o sociálních službách je proto sociální poradenství vymezeno odlišným způsobem než další sociální služby. Důvodem odlišného právního vymezení sociálního poradenství je také specifický vztah k dalším sociálním službám a dále i to, že služba zahrnuje dvě základní oblasti s odlišným charakterem. Těmito dvěma oblastmi jsou základní sociální poradenství a odborné sociální poradenství. Při základním sociálním poradenství jsou osobám, jež jsou ohroženy nebo se ocitly v nepříznivé sociální situaci, poskytovány informace, které přispívají k jejímu řešení nebo pomáhají předejít jejímu vzniku. Základní sociální poradenství je činností při poskytování sociálních služeb, která musí být zajištěna vždy při poskytování všech dalších druhů sociálních služeb. Základní sociální poradenství tak poskytovatelé sociálních služeb nenabízejí jako samostatnou sociální službu, ale je součástí všech jimi zajišťovaných sociálních služeb. Sociální diagnostika. Sociální šetření. Posouzení životní situace. Kontraktování a volba vhodného teoretického ukotvení práce.
Anotace
Předmět se věnuje praktické oblasti sociální práce – sociální diagnostice, šetření a postupům práce v kontextu sociálního poradenství. Předmět bude kombinovat teoretické ukotvení a praktické dovednosti v jednotlivých přístupech ve vztahu k sociální diagnostice a poradenství – komunikace, rozhovor, šetření, diagnostika, posouzení životní situace, ohrožené dítě, SAS Základní dělení je zaměřeno na práci s jednotlivcem, skupinou a rodinou.
Výuka předmětu je zpravidla rozdělena do šesti bloků, které kombinují teoretické zázemí a praktické nácviky – jedná se o modelové situace, kdy se pracuje ve skupinách, nebo rozbor situací na základě filmové předlohy. Student po absolvování předmětu, v úzké souvislosti s dalšími předměty aplikovaných vědních oblastí (Metody sociální práce, Pastorační poradenství apod.), disponuje znalostmi a dovednostmi a posléze i kompetencemi pro vytváření podmínek pro zapojení klientů se zdravotním postižením do společenského procesu za účelem sociálního začlenění, a to i mimo rámec sociálních služeb.
Student tak získává kompetence k poradenství, analytické a metodické činnosti v sociální p éči i poskytování sociální pomoci v přímém styku s osobami nebo rodinami v nepříznivé sociální situaci.