Současnost není pochopitelná bez těchto ontologických stanovisek, protože odtud se odvíjejí metody poznání v současné vědě, kultuře i politice. Rozumění je důležitější než mechanická deskripce jevových charakteristik - cíl.
V těchto intencích bude student uveden do filosofie R. Carnapa, L.
Wittgensteina, K. R.
Poppera, A. N.
Whiteheada, B. Russella.
Fenomenologie bude vysvětlena na díle E. Husserla, M.
Heideggera, E. Finka, H.
Arendtové a Jana Patočky. Hermeneutika bude explikována na myšlení H.
G. Gadamera, Grondina aj., postmoderna na dílech Friedricha Nietzscheho, Fritjof Capra, P.
Sloterdika, Z. Neubauera, D.
Bohma aj.
Předmět uvádí studenty do porozumění podstaty bytí v nejdůležitěj ších filosofiích ve dvacátém století, protože ontologie pak determinuje gnozeologie i etiku. Jde o novopozitivismus – Vídeňský a pražský lingvistický kroužek, anglická analytická filosofie, fenomenologie a existencionalismus, hermeneutika, postmoderna.
Předpokladem je znalost základů dějin filosofie ze střední školy. Teoretické znalosti obsahu tohoto předmětu jsou nepostradatelné pro možnost profesionální orientace v celkovém hodnocení politiky, kultury a mezilidských vztahů ve století jednadvacátém.
Student je kompetentní ve vztahu k celkům, přesahujícím parciality současného specifického vzdělávání.