Náboženství a pohled na místo člověka v kosmu. Kultura a civilizace.
Příroda a její přetváření. Vztah křesťanství k přírodě, jeho nejednoznačnost i vyhraněné podoby.
Náboženství a vědeckotechnický rozvoj. Náboženství a etika vztahu ke zvířatům.
Idea pokroku a její protichůdná vyústění. Technika a sociální změna: dělají historii stroje? (Heilbroner). „Enhancement“ a jeho morální meze.
Filosofické problémy ekologické krize. Dilemata ekologické etiky - vztah člověka, kultury a přírody.
Dilemata ekologické etiky - otázka antropocentrismu. Dilemata ekologické etiky - odpovědnost a distribuce moci.
Role náboženství v z ápadní civilizaci.
Studijní předmět Náboženství, civilizace a příroda dává pojmové nástroje a některé nezbytné znalostní předpoklady pro samostatné tvůrčí myšlení o aktuálních problémech (nutné pro získání kompetence ke psaní odborných textů v souvisejících oborech). Student má porozumět historickému vývoji pojmů, souvislostí sociální změny se změnou techniky (resp. technologického rozvoje) a vzájemnému vztahu kultury a přírody.
Ze strany studentů se předpokládá předběžná všeobecná orientace v humanitních oborech. V přípravě seminární práce student rozšiřuje své znalosti, výsledné práce jsou diskutovány v seminářích, kde se klade důraz na schopnost věcné argumentace.
Specifikem předmětu, v němž jsou zahrnuta některá témata ekologické etiky, oboru věda – technika – společnost i etiky vědy, je zkoumání těchto oblastí ve vztahu k náboženství.