Novověká filozofie

Sylabus

Rozbor základních témat, kontextů, pojmů. teorií a metod novověké evropské filosofie od druhé poloviny 16. století do konce 18. století. Humanismus, renesance, zámořské objevy, scholastika, sekularizace, rozpad středověkého katolického univerzalismu, protestantská reformace, pád aristotelismu a teleologického obrazu světa, nová mechanická teorie přírody, příroda jako homogenní celek.

Vznik moderní vědy v 16. století a nový koncept moderního vědeckého poznání a pravdy (Koperník, Galilei, Bruno, Newton), geocentrismus, heliocentrismus, kopernikánský obrat, matematizace přírody, kauzalita versus teleologie, konečný kosmos versus nekonečné univerzum. Vznik nových náboženských koncepcí (Luther, Kalvín), politických teorií (Machiavelli, Hobbes) a novověkého humanismu (Erasmus Rotterdamský, M. de Montaigne).

Vznik osvícenské filosofie, rozum jako základní metafyzický princip novověké filosofie , subjekt- objektové schéma, novověká noetika, etika, filosofická antropologie. Rozbor ústředních tezí nejvýznamnějších představitelů novověkého racionalismu (Descartes, Spinoza, Leibniz).

Rozbor základních tezí nejvýznamnějších představitelů novověkého empirismu (Locke, Hume, Berkeley). Analýza novověkých teorií přírody (Galilei, Descartes, Newton).

Vznik novověkých teorií člověka a společnosti (Hobbes, Locke, Rousseau). V dalším semestru rozbor základních témat, pojmů a metod moderní evropské filosofie od druhé poloviny 18. století do konce 19. století. Diskuse mezi osvícenstvím a romantismem.

Vliv a dopad filosofických, politických a sociálních idejí Velké francouzské revoluce. Rozbor ústředních tezí nejvýznamnějších představitelů německé klasické filosofie (Kant, Fichte, Schelling, Hegel).

Rozbor výchozích idejí mladohegelovců (Stirner, Marx, Feuerbach). Analýza nových teorií filosofické hermeneutiky (Schleiermacher, Dilthey).

Vznik pozitivismu (Comte). Vznik moderního existencionalismu (Kierkegaard).

Rozbor ústředních tezí nejvýznamnějších představitelů novověkého voluntarismu, iracionalismu a nihilismu (Schopenhauer, Stirner, Nietzsche). Analýza filosofických základů moderních vědeckých teorií 19. století (Darwin, Freud, Frege).

Anotace

Cílem předmětu je rozbor základních témat, kontextů, pojmů, teorií a metod novověké evropské filosofie od poloviny 16. století do konce 18. století. Rozbory se soustředí především na zkoumání ústředních idejí nejvýznamnějších představitelů osvícenské filosofie tohoto období, novověkého racionalismu (Descartes, Spinoza, Leibniz), novověkého empirismu (Locke, Hume, Berkeley), novověkého transcendentalismu (Kant, Fichte), novověkých teorií přírody

(Galilei, Descartes, Newton) a novověkých teorií člověka a společnosti (Hobbes, Locke, Rousseau) včetně idejí některých nejvýznamnějších novověkých náboženských koncepcí (Luther, Calvin), politických teorií (Machiavelli, Hobbes, Locke) a novověkého humanismu (Erasmus Rotterdamský, M. de Montaigne).

Dalším cílem předmětu v příštím semestru bude analýza základních východisek, pojmů a metod novověké evropské filosofie od poloviny 18. století do konce 19. století. Rozbory se soustředí především na zkoumání ústředních tezí nejvýznamnějších představitelů filosofie tohoto období, německé klasické filosofie (Kant, Fichte, Schelling, Hegel), novověkého iracionalismu (Schopenhauer, Nietzsche), existencionalismu (Kierkegaard), mladohegelovců

(Stirner, Marx, Strauss, Feuerbach), teorií filosofické hermeneutiky (Schleiermacher, Dilthey), pozitivismu (Comte) a moderních vědeckých teorií 19. století (Darwin, Freud, Frege).