Sylabus
Sylabus přednášek (předběžné):
I. blok: Prolegomena 1. organizace kurzu: požadavky ke zkoušce, k zápočtu, komentář k seznamu literatury 2. vymezení tématu: periodizace dějin islám. filosofie, zdroje a prameny k filosofování v islámu, terminologie (falsafa - hikma - maʻrifa)
II. blok: Počáteční období (cca 610/622-800): 3. prameny islámské filosofie, od počátku islámu po život al-Kindího; „konstitutivní“ období; překladatelské hnutí a helénizace; spjatost s křesťanstvím i židovstvím
III. blok: Vrcholné období helénského dědictví (Mašriq / Maghrib: Al-Kindí, Al-Farábí, Ibn Síná, Ibn Hazm, Ibn Tufajl, Ibn Bádždža, Ibn Rušd…) (cca 800-1250) 4. Okrajové originální proudy (hermetismus, alchymie, Ichwán as-Safá a pythagorejské vlivy) 5. Al-Kindí a ustavení arabské filosofické terminologie, Al-Fárábí a arabsko-islámská politická filosofie (al-Madína al-fádila a vlivy Platónovy Ústavy) 6. Ibn Síná, přehled a rozbor jeho filosofického díla 7. Západní větev falsafy (Ibn Hazm, Ibn Bádždža, Ibn Tufajl) 8. Ibn Rušd, přehled a rozbor díla; al-Ghazzálí a jeho kritika filosofů)
IV. Blok: Filosofie v zemích islámu po Ibn Rušdovi (cca 1250-1556): od pádu Baghdádu a Alamútu mongolskou expanzí, až po počátek safíjovské dynastie v Íránu; metafyzika sufismu (Ibn ʻArabí, Nadžm ad-Dín Kubrá); filosofie osvícení 9. Počátky perské hikma (filosofie v súfismu): Suhrawardí a Ibn ʻArabí a tvůrčí imaginace 10. Některé postavy sunnismu kritického období: Šahrastání, Abú al-Barakát al-Baghdád í, Fachr ad-Dín ar-Rází, Ibn Tajmíja, Ibn Chaldún a jeho teologie a filosofie dějin
V. blok: Šíʻitská renesance a sunnitská reakce na modernu (1556-až podnes): od safíjovské dynastie a jejich kulturního rozkvětu do podoby tzv. safíjovské renesance; náboženský reformismus v sunnitském islámu; reakce na modernu v podobě islámské moderní filosofie; nové přístupy ke Koránu, současné šíitské myšlení 11. Pokračování avicennovské filosofie v íránské vzdělanosti (philosophia perennis), Mullá Sadrá 12. Významné osobnosti a myšlenkové proudy (vč. hikma) v íránské kultuře moderní doby (Muhammad Iqbál, Džamál ad-Dín al-Afghání, Allámeh Tabátabá´í, Abú al-Alá Mawdúdí, Faraq Fawda, Abdalkarím Sorúš,) 13. Významné osobnosti sunnismu moderní doby: Muhammad Abduh, Rašíd Ridá, Tahá Husajn, Muhammad al-Džábirí 14. Novodobé filosofické proudy: personalismus, existencialismus, přístupy ke Koránu jako textu: Muhammad Azíz Lahbábí, Abd al-Rahmán Badawí, Fadlur Rahmán, Muhammad Arkoun, Nasr Abú Zajd
Anotace
Předmět si klade za cíl představit roli a místo filosofie v islámu. Nebude si všímat jen arabské filosofie, ale i perské, turecké, francouzské a anglické. Nechce redukovat islámskou filosofii na středověk, ale přednášky pokryjí celé období islámu až dodnes. Předmět tedy vykládá nejen klasickou arabsko-islámskou filosofii (falsafu) od jejích počátků, spjatých s překlady Aristotela a dalších řeckých vědeckých a filosofických děl do arabštiny, až po její vrcholy v díle Ibn Síny (Avicenny) a Ibn Rušda (Averroa), ale všímá si i pokračování této falsafy jednak v latinském averroismu, a zvláště v íránské větvi postavicennovské filosofie (hikma). Pozornost je věnována celkovému duchovnímu klimatu a velkým postavám (al-Kindí, al-Fárábí, Bratrstvo čistoty, Ibn Bádždža, Ibn Tufajl aj.). Ukazuje se na rozdíl recepce, případně absorbce antické moudrosti v Evropě a v islámském světě. Závěrečné přednášky budou věnovány islámských filosofům od 19. století až po dnešek.
V případě, že bude zvolena distanční forma výuky, platforma pro online výuku a komunikaci bude sloužit MS
Teams (kód: n69ir34). Studenti o všech detailech budou průběžně informováni.