Praktická teologie - vymezení oboru a jeho významu pro sociálně-pedagogickou praxi. Koncepty spirituálních a náboženských potřeb a jejich užití v praxi.
Pastorační péče o specifické skupiny: mládež; senioři; nezaměstnaní; lidé bez domova a přístřeší; oběti domácího násilí; rozvedení a svobodné matky (s dítětem); nemocní a nemocní v terminálním stádiu; závislí na drogách a alkoholu.
Studijní předmět je zaměřen na seznámení se základními východisky a principy pastorační péče o specifické skupiny v kontextu činnosti a působení křesťanských církví v ČR a Evropě. Koncepce předmětu je odpovědí na požadavky současné sociálně-pedagogické praxe / sociální práce, ve které se uplatňuje zájem o spirituální dimenzi kvality lidského života a o širokou meziprofesní spolupráci, v níž mají své místo také duchovní a pastorační pracovníci církví a náboženských společností. Základním kontextem, ve kterém jsou témata zasazena, je místní duchovní a pastorační správa (náboženská obec, sbor, farnost, nemocniční oddělení apod.).
Po absolvování předmětu studenti umí uvést specifické znaky pastoračního přístupu k sociálním a sociálně- pedagogickým tématům a charakterizovat jejich vliv na konkrétní sociálně-pedagogickou činnost. Studenti dále rozumějí spirituálním i nábo ženským potřebám klientů, umí je respektovat a zohlednit při své činnosti. Získali také kompetenci ke spolupráci s duchovními a pastoračními pracovníky církví a náboženských společností, která spočívá v porozumění základním pojmům pastorační péče a v dovednosti užívat jich při komunikaci v rámci týmové práce či případové spolupráce.
Součástí kurzu jsou setkání s pastoračními pracovníky a pracovnicemi působících v tzv. kategoriální pastoraci (nemocnice, věznice, armáda).