V seminářích, které probíhají vždy jednou za dva týdny, studenti prezentují své práce na témata dohodnutá při kolokviu z Filozofie náboženství I. Práce jsou společně diskutovány a hodnoceny: diskutuje se jednak samotný předmět zkoumání (který je vždy z oblasti relevantní pro filozofii náboženství), ale také metoda zpracování tématu a způsob jeho prezentace.
Cílem je vedle prohloubení znalostí z předmětu i zdokonalení studentů v psaní a prezentaci textů a způsobu diskutování filosofických otázek.
Předmět má poskytnout úvod do filosofie náboženství a podat přehled o jejích nejvýznamnějších typech, které se postupně objevovaly v evropské filosofii a dosud neztratily svou aktuálnost. Podává problematiku vymezení pojmu náboženství, rozlišení filosofického, teologického a religionistického diskursu, postavení filozofie mezi vědou a vírou.
Kriticky seznamuje se základními typy filosofie náboženství - s naturalistickou rekonstrukcí náboženství, s přístupem "filosofie podezření" (Marx, Nietzsche, Freud), s programem různých forem přeměny náboženství ve filosofii (od Platona po Hegela), ontoteologií, Kantovým řešením (Bůh jako postulát naděje), fenomenologií náboženství i s přístupem k náboženství z hlediska filosofie jazyka. Nejvýznamnější osvícenské, ateistické a pozitivistické a interpretace náboženství jsou kriticky zvažovány ve své možné roli pro sebereflexi náboženství.
Vztah k nedisponovatelnému Bohu, který je vyjadřována v analogiích a symbolických formách, je odlišen od zpředmětňujícího vztahu k božství.