Sylabus
1. Co je sociální struktura, základní pojmy a metody, sociálně-historická interpretace archeologických pramenů, význam písemných pramenů
2. Hroby a pohřebiště a jejich význam pro poznání sociální struktury obyvatelstva, znaky, metody, vypovídací schopnosti
3. Sociální struktura protohistorických pohřebišť (doba laténská, doba římská, doba stěhování národů, časně slovanské období)
4. Raně středověká pohřebiště v západní Evropě: Franská říše
5. Raně středověká pohřebiště v severní Evropě: oblast Vikingů
6. Raně středověká pohřebiště ve středovýchodní Evropě: Čechy
7. Raně středověká pohřebiště ve středovýchodní Evropě: Morava
8. Raně středověká pohřebiště ve středovýchodní Evropě: Slovensko, Maďarsko, Rakousko
9. Slovansko-avarská pohřebiště
7.-8. století
10. Velkomoravská pohřebiště
9. století
11. Sociálně-historická interpretace antropologických dat
12. "Knížecí hroby"
Anotace
Cílem je seznámit posluchače s výpovědí archeologických pramenů k sociální struktuře historických populací. V centru pozornosti jsou pohřebiště a hroby, které odrážejí sociální strukturu nejuceleněji.
Po úvodních obecně a metodicky zaměřených lekcích se pozornost zaměří na přehled vývoje pohřbívání prvních historicky známých civilizací - Keltů, Germánů, částečně i Římanů. Raně středověká pohřebiště počínaje 6. stoletím po Kr. jsou představena chronologicky i geograficky.
Pojednána jsou pohřebiště merovejská a karolinská, stejně jako hroby v oblasti vikingské. V centru pozornosti je středovýchodní Evropa s Velkou Moravou jako prvním státním útvarem Slovanů.
Zvláštní exkurze představí problematiku "knížecích", respektive dynastických hrobů protohistorického a raně středověkého období.