Sylabus
* Přednášky:
1. Modelové organismy používané pro studium imunity rostlin; obrana založená na buněčné stěně; průduchy jako místa vstupu patogenů
2. Repertoáry vnímání molekulárních vzorců odvozených z patogenů anebo z poškozené tkáně (PAMP a DAMP) jako spouštěčů imunity
3. Patogenní efektory a jejich cíle; efektorem spouštěná citlivost a imunita
4. Obranné monitorování a signalizace pomocí R proteinů
5. Obranná hypersenzitivní reakce (HR) a smrt rostlinné buňky (PCD)
6. Strategie invaze patogenů
7. Transkripční, metabolické a fytohormonální přeprogramování souvisej ící s obranou
8. Specializované rostlinné struktury zapojené (nejen) do obrany: plasmodesmata a trichomy
9. Symplast a apoplast v obraně rostlin
10. Kořenová imunita
11. Mikroorganismy podporující růst rostlin
12. Systémová získaná rezistence (SAR), indukovaná systémová rezistence (ISR) a primární aktivace * Praktická část Praktická část se koná jednou za semestr ve čtyřech po sobě jdoucích dnech na ÚEB, Praha 6, Témata bloků: Blok 1: aplikace elicitorů a/nebo B. graminis na divoký typ a zajímavé obranné mutanty; uzavření průduchů, kalózové barvení; detekce MAPK signalizace western blotem Blok 2: nevirulentní Pseudomonas Pst hrcC- versus virulentní Pst, v interakci s A. thaliana wt a mutanty, metoda zaplavení a/nebo infiltrace Blok 3: Kořeny a růst kořenových vlásků s patogenními a růst podporujícími bakteriemi Blok 4: HR-PCD - infiltrace bakterií Pst (avirulentní a virulentní) injekční stříkačkou do listů A. thaliana, HR provokující a oddalující
Anotace
Kurz Rostlinná imunita pokrývá nejznámější molekulární aspekty a strategie obrany modelové rostliny Arabidopsis thaliana proti různým patogenům. Časová osa kurzu bude odrážet mnohovrstevné uspořádání imunity, počínaje konstitutivně existujícími povrchovými bariérami, přes stimulaci obranných systémů interakcemi typu receptor- ligand a efektor-cílový protein, až po aktivaci proteinů rezistence a buněčné smrtí, v souhrnu rozhodující, zda dojde k uzdravení nebo onemocnění. Omezení studie imunity na jednu modelovou rostlinu může pomocí lépe porozumět této komplikované a hustě rozvětvené síti někdy kontra-intuitivních reakcí, která se na jedné straně neustále vyvíjí současně se strategiemi patogenů, a na druhé přizpůsobuje potřebám rostlin pro růst a vývoj.