Kontrolovaná doprava léčiv

Sylabus

Obecný úvod do kontrolované dopravy léčiv. Ovlivnění farmakokinetiky pomocí systémů pro kontrolovanou dopravu (DDS), rozdíly v distribuci, dávkování a akumulaci v těle s využitím DDS. Ovlivnění vedlejších účinků léčiv. Historie.  Rozdělení DDS podle struktury, typu dopravního nosiče a využití.

Nanokrystaly, cyklodextriny, kvantové tečky. Přehled a základní charakteristiky systémů založených na nanokrystalech a cyklodextrinech.

Anorganické nanočástice. Systémy založené na nanočásticích stříbra, zlata, oxidů železa a oxidu křemičitém. Přehled a základní charakteristiky těchto systémů.

Základní typy syntetických i přírodních makromolekul vhodných pro přípravu polymerních léčiv a lékových forem, interakce polymerů s živým organismem. Osud polymerních látek v živém organizmu, možnosti eliminace polymerů z organizmu, principy biodegradace hydrofobních i hydrofilních polymerních materiálů a možnosti jejich cílené přípravy.

Polymery jako nosiče umožňující řízené uvolňování léčiv. Přehled a základní charakteristiky systémů pro řízené uvolňování léčiv (dělení podle chemické povahy, místa aplikace, funkce).

Základní polymerní systémy umožňující řízené uvolňování léčiv a možnosti ovlivňování rychlosti a místa tohoto uvolňování. Principy přípravy a funkce systémů umožňujících protrahované působení léčiv připravených na bázi polymerních olejů a mastí a polymerem potahovaných kapsulí.

Hydrogely a síťované polymerní systémy, příprava, charakterizace a degradace hydrogelů.

Matricové systémy pro řízené uvolňování léčiv, materiály umožňující imobilizaci buněk. Systémy s uvolňováním léčiv řízeným polymerními membránami a jejich použití pro přípravu transdermálně aplikovatelných náplastí.

Polymery a polymerní systémy pro orální podávání léčiv. "Chytré" systémy pro řízené uvolňování léčiv reagující na podněty přicházející z organizmu (změna koncentrace iontů, enzymů, glukózy, změny pH prostředí nebo změny teploty).

Mikročástice, nanočástice, jejich povrchové modifikace, možnosti směrování k cílovým tkáním.

Polymerní micely a micelární systémy, micely s kontrolovaným rozpadem. Nádorové terapie. Liposomy a polymerosomy jako systémy pro dopravu a uvolňování léčiv i jako systémy pro cílený transport léčiv k orgánům a nebo specifickým buňkám v živém organismu.

Vodorozpustné systémy pro cílenou dopravu léčiv, protinádorová léčiva a principy EPR efektu (Enhanced Permeation and Retention) při léčbě rakoviny, zánětů a bakteriálních infekcí polymerními léčivy. Nová generace polymerů s vlastním účinkem (tzv. drug-free therapeutics).

Syntetické polymery jako vektory pro dopravu genové informace (genová terapie pomocí IPEC komplexů, polymery modifikované virální systémy), virové nosiče, polymerní vakcíny.

Aktivně směrované systémy pro cílenou dopravu, personalizovaná terapie, PDEPT, polymerní systémy pro dopravu peptidů, proteinů a glykoproteinů.

Systémy s diagnostickou funkcí pro neinvazivní zobrazování, teranostika.

Anotace

Kurz je určen primárně studentům bakalářského studia. Seznamuje se historií a současností výzkumu, vývoje a použití systémů pro kontrolovanou dopravu léčiv se zaměřením na využití polymerních materiálů.

Studenti budou seznámeni se základními pojmy a se základními typy dopravních systémů léčiv vhodných pro lékařské aplikace a pro vývoj nových léků a lékových forem. Kurz rovněž ukáže současné trendy oboru a možné cesty dalších aplikací, např. v genové terapii, diagnostice nebo ve vakcínách.