Datování environmentálních změn

Sylabus

1. Využitelnost geochemických archívů (ledovce, rašeliny, jezerní, mořské a říční sedimenty, jeskynní sedimenty, spraše…) při rekonstrukci vývoje paleoklimatu a recentních změn prostředí

2. Přehled datovatelných geomateriálů a proxy záznamů indikujících environmentální změny a jejich využití v praxi

3. Základní principy metodiky správného odběru a uchovávání vzorků

4. Přehled a srovnání datovacích metod využívaných v současné době: izotopové datování pomocí tradičních i netradičních stabilních i nestabilních izotopů, OSL - luminiscenční datování, paleomagnetismus a magnetostratigrafie, dendrochronologie, palynologie,…)

5. Principy, výhody, využitelnost a omezení vybraných datovacích metod

6. Základní principy instrumentace používaných metod (α a γ spektrometry, AMS, LA ICP MS, měření magnetické susceptibility,…)

7. Aplikační příklady - proč a jak volit správné metody při datování geomateriálů v praxi

8. Konkrétní příklady využití vybraných datovacích metod ve vědeckých pracích

Anotace

Kurz přinese ucelený přehled o běžně využívaných i nově se rozvíjejících datovacích geochemických metodách, využívaných v nejrůznějších vědních disciplínách k rekonstukci dávné a především nedávné historie Země, výzkumu procesů probíhajících na povrchu Země, rekonstrukci paleoprostředí i recentního historického vlivu

člověka na prostředí.

Kurz se zabývá nejen aktuální problematikou využití instrumentálních technik ke studiu proxy záznamů indikující proměny přírodního prostředí a geochemických archívů k datování environmentálních změn, ale též základní principy správného odběru vzorků a ukázku aplikace geochemických datovacích metod v praxi. Součástí přednášky je návštěva pracovišt zabývajícími se danou problematikou.