Sylabus
Tématické okruhy:
1. Stručný nástin vývoje vědeckého poznávání. C. P. Snow a téma vědeckých kultur: přírodovědecká vs. humanitní vzdělanost. J. Kagan, nikoli dvě, ale tři kultury: Natural sciences, Social sciences, Humanities. Hraniční postavení biologie jakožto vědy zkoumající živé systémy. Idiografický a nomotetický přístup. Ekologické a evoluční metafory užívané k popisu vývoje vědy. (K. Kleisner)
2. Pravěk, rituální a kultické vztahování se k živé přírodě, kanibalismus, totemismus, zobrazování přírodnin; zárodky biologického myšlení ve starých kulturách a počátky manipulace s organickým světem. (K. Kleisner)
3. Antika: a) Presokratici. Historia peri fyseos. Mýtus, filosofie, náboženství nebo věda? Výrazy a obrazy: arché, apeiron, jedno, kosmos, logos, periechein, harmonie, živly atp. "Iónská a italská větev filosofie". b) Aristotelés. "Jsoucno jako jsoucno, počátky, příčiny a podstaty všeho", hylémorfismus, vznik a zánik, kategorie - substance a akcidenty. Entelechie, duše - druhy, teleologie. Aristotelova zoologická zkoumání a klasifikace organismů v antice: De Generationis Animalium, De Partibus Animalium. (R. Kočandrle)
4. Scholastika. Filosofie jako nástroj teologie? Nominalismus a realismus - spor o universálie. Důkazy boží existence. Esence a existence. Aktus purus. Analogia entis. Transcendentálie. Vznik universitní vzdělanosti (R. Kočandrle)
5. Novověká evropská věda a teorie poznání. Vznik novověké vědy jako epochální událost evropských kulturních dějin. Charakteristika, vymezení vůči středověké tradici (kontinuity i diskontinuity), Desccartes a jeho učení, kartesianismus a jeho působení, významné osobnosti a problémy; klíčové momenty této události se zaměřením: a) na proměnu filosofie, fyziky, astronomie a též biologie v raném novověku; b) na "vědecké války" v epistemologii
20. století (T. Hermann)
6. Podobnost a klasifikace organismů; původ a vývoj rozlišování podstatných a nepodstatn ých znaků a znamení, jejich význam pro dobové myšlení i pro současnou teorii, princip vnějšího a vnitřního, přirozený a umělý systém, hierarchie. Biologie jakožto principiálně systematizující disciplina vs./alias Biologie jakožto porozumění životu; revoluce v klasifikaci (Linné vs. Buffon); Lamarckova evoluční teorie; romantická věda a naturfilosofie (Oken, Spix), metamorfóza, původ metody morfologické a fyziologické (Goethe); Scala naturae; Historia Naturalis (17./18. st.) (K. Kleisner).
7. Forma a funkce jako věčné dilema v biologickém přístupu. Koncepce jednoty plánu ve francouzské a německé přírodovědě, vliv krystalografie na názory kolem uspořádanosti organických těl, Bauplan, Typus, nebo archetyp (Owen) jakožto referenční rámec komparativní metody; spor o Cuviera a Geoffroye a jeho význam; esencialismus vs. nominalismus, afinita vs. analogie (MacLeay, Strickland). Darwinovo vystoupení, strom života, genealogie (Haeckel, Gegenbaur) (K. Kleisner)
8. Darwinismus a jeho doba; Darwinova teorie v kontextu doby jejího vzniku a s ohledem na její předchůdce i dědice; "Objev" dějin a dějinnosti v předminulém století jako další zlomová událost novověkého myšlení - a biologie v podobě evoluční teorie jako arbitr tohoto objevu pro přírodní vědu. (T. Hermann)
9. -
10. Moderní biologie (20./21. století.) Vznik nových oborů na rozhranní fyziky chemie a biologie, rozvoj vědotechniky. Rozmanitost teoretických a metodologických přístupů v aplikaci na biologické vědy: vitalismus, neolamarckismus, důsledky darwinismu, Umweltlehre a etologie, syntetický darwinismus a neodarwinismus, důsledky hypoteticko-deduktivní metody, společenské důsledky moderní vědy. Výzkum kosmu a Astrobiologie (K. Kleisner).
Anotace
Přednáška pojednává o dějinách přírodních věd se zvláštním zřetelem k vývoji biologie. Má tak za cíl (a) jednak uvést do dějin evropského myšlení a filosofie se zaměřením na pojetí živého a života v různých epochách a koncepcích, (b) dále ukázat předpoklady a východiska moderního chápání života v současné biologii a současných diskusích, a (c) rovněž uvést do problematiky vztahu metodologie, historie a filosofie vědy.
Tematicky se přednáška zaměřuje zejména na: pojetí přírody a života v řecké antice, zejména v myšlení presokratiků a u Aristotela, význam aristotelské vědy na evropskou tradici, problém vzniku novověké evropské vědy a místo biologie v ní, vývoj a problematiku systematiky a klasifikace v novověké biologii, vznik evolučního pojetí živé přírody, proměny teorií evoluce a dědičnosti a jejich vliv na biologické myšlení 20. století, alternativní koncepce a diskuse v moderní biologii. Přednáška je atestována zkouškou, která předpokládá základní orientaci v dějinném vývoji biologie od antiky do 20. století a zvládnutí základních pojmů, rozhodujících pro jednotlivé koncepce.