Teoretická geografie

Sylabus

Do 26. 10. 2023 studenti přečtou kap. 1-5 z Daněk (2013) a vypracují úkoly TG1 a TG2.

Cílem kurzu je seznámit studenty s vývojem geografického myšlení a vybranými geografickými koncepty.

Daněk, P. (2013): Geografické myšlení: úvod do teoretických přístupů. Masarykova univerzita, Brno, 171 s.  

Úvod – specifikace předmětu, seznámení s obsahem kurzu a nároky k jeho splnění  Geografie a vývoj geografického myšlení

Teorie obecně a teorie v geografii (ilustrace na konkrétních příkladech)

Vybrané klíčové pojmy v geografii.

- Úvod: Proměny geografického myšlení jako vědecký problém

- Tradice regionální geografie

- Geografie prostorovou vědou

- Post-pozitivistické přístupy ve společenských vědách a v geografii

- Humanistické geografie – Behaviorální geografie

- Radikální geografie – Marxistická geografie

- Feministické geografie

- Postmoderní geografie – Kulturní a prostorový obrat ve společenských vědách

- Post-strukturalistické geografie  – Geografie diference / různorodosti

- Nová kulturní a nová regionální geografie

- Česká sociální geografie v posttotalitním období

- Reflexe tzv. nových geografií v české sociální a regionální geografii

Anotace

Cílem předmětu je představit proměny geografie od jejího etablování v moderní vědní obor v 19. století po současnost. Svým zaměřením předmět umožňuje studentům na příkladu hlavních etap, resp. klíčových paradigmat pochopit podstatu proměn předmětové orientace geografie na pozadí vývoje systému věd i v měnících se časoprostorových a společenských kontextech. 

V kurzu jsou představeny proměny nejen obsahu (výzkumná témata a problémy) a klíčových geografických konceptů (region, místo, krajina, měřítko ad.), převažující metodologické přístupy bádání, ale i stěžejní osobnosti a “školy” světové a české geografie.

Obsah předmětu je koncipován s ohledem na požadavky SZZK v navazujících magisterských studijních programech učitelství geografie. Absolvování předmětu by mělo studentům usnadnit zpracování závěrečných prací, hlavně obecných - teoretických a metodologických - východisek práce, a přípravu k SZZK.

V průběhu předmětu jsou uplatněny převážně prvky distančního vzdělávání. Důraz se klade na samostudium a kritické čtení textů uvedených k jednotlivým lekcím v SIS. Porozumění textům se ověřuje formou individuálních dílčích výstupů studentů (např. anotace, myšlenkové schéma, poster, prezentace).

Absolvent kurzu:

- rozlišuje mezi pojmy historie geografie a dějiny geografického myšlení

- umí vlastními slovy představit různé zdroje informací o dějinách geografického myšlení

- rozumí pojmům: objekt a předmět studia, paradigma, vědecká revoluce

- na časové ose umí schematicky vymezit klíčové etapy a mezníky změn myšlení v geografii a tyto zařadit do kontextu společenských změn

- rozlišuje vnější rámce a vnitřní podmíněnosti změn geografického myšlení 

- rozumí pojmu geografický / environmentální determinismus

- umí vlastními slovy vysvětlit podstatu jednoho z klíčových geografických konceptů – regionu 

- rozlišuje mezi jednotlivými školami tradiční regionální geografie a jejich přístupy

- zná klíčové postavy tradiční RG

- umí vysvětlit základní rozdíl mezi idiografickými a nomotetickými přístupy

- rozumí pojmu geografický posibilismus, milieu, tzv. vlastivědné schéma

- umí vlastními slovy vysvětlit podstatu změn geografického myšlení v poválečném období a specifikovat příčiny změn

- zná klíčové postavy a díla humánní geografie 50. a 60. let

- diskutuje přínos tzv. kvantitativní revoluce geografii a české sociální geografii

- rozumí pojmu teorie, pozitivismus, zákonitost, pravidelnost, opakovatelnost, geografická organizace společnosti

---

Objekt a předmět studia geografie, postavení geografie v rámci ostatních věd, vnitřní struktura discipliny. Vývoj vědy a vývoj geografického myšlení. Popisná regionální geografie (klasifikace geografických informací, geografický determinismus). Prostorová věda (kvantitativní revoluce, nomotetická versus idiografická geografie). Post-pozitivistické přístupy (kritika pozitivismu, multiparadigmatičnost a pluralita přístupů, role subjektu - kritická teorie, pozitivní, kritická a normativní úloha geografie, aktér versus struktura). Vybrané klíčové koncepty (region, krajina, místo a prostor, absolutní a relativní prostor a vzdálenost, časoprostorová difuze, roztahování a smršťování, regionalizace a územní typologie, globalizace a globální jevy) a vybrané pravidelnosti (vnitřní uspořádání města - Chicagská škola, pravidlo velikostního uspořádání měst, teorie centrálních míst, geografická organizace reality). Nová regionální a nová kulturní geografie (sociální konstrukce reality).