Sylabus
Pojem informační struktury věty (v tradiční terminologii: aktuální členění věty) jako sémanticky relevantního aspektu větné stavby a jazykové prostředky jeho vyjádření v různých typech jazyků.
Zachycení informační struktury ve formálním popisu jazyka.
Informační struktura a její anotování v počítačovém Pražském závislostním korpusu.
Využití anotovaného počítačového korpusu k ověřování teoretických hypotéz obecně a v oblasti informační struktury věty zvlášť.
Od stavby věty k výstavbě nadvětných celků (diskursu): jak lze poznatků o struktuře věty využít pro studium různých aspektů diskursu.
Pojem společné zásoby znalostí mluvčího a posluchače a hierarchie stupňů aktivovanosti jednotlivých prvků tésto zásoby. Aplikace na rozbor textů různého stylistického charakteru.
Otázky reference výrazů v textu, odkazování v textu, koreference.
Zachycení koreference v Pražském závislostním korpusu, a možností počítačové analýzy koreferenčních vztahů.
Diskurzní vztahy a jejich zpracování v Pražském závislostním korpusu
Anotace
Informační struktura věty (nebo v tradiční terminologii aktuální členění věty), tedy její členění na část (základ), o které věta vypovídá, a na část, která je jejím ohniskem, je důležitým východiskem pro studium celků větších než věta, tedy diskursu (textu) a jeho výstavby. V přednášce bude nejprve pojednáno o sémantickém dosahu tohoto větného členění, o způsobu jeho zachycení ve formálním popisu jazyka a o jazykových prostředcích k jeho vyjádření.
Podstatná pozornost bude věnována tomu, jak je tento aspekt struktury věty zachycen v počítačovém Pražském závislostním korpusu a jak lze korpusu využít k ověřování teoretických hypotéz. Ve druhé části se zaměříme na otázky výstavby nadvětných celků (diskursu), především z hlediska toho, jak lze poznatků o struktuře věty využít pro studium různých aspektů diskursu; i zde využijeme materiálu Pražského závislostního korpusu, a to především sledování korefernčních a anaforických vztahů v textu a možností jejich počítačové analýzy.
Vyučováno v angličtině.