Etika II

Anotace

(každý z bloků předpokládán na 1-3 přednášky)

1. Etika jiným ohledem téže filosofické intence; ne-rozumění etice u nevzdělaných: etika jako soubor pravidel chování mezi lidmi – právě tento výklad znemožňuje vůbec problém etiky položit, resp. umožňuje odbýt ho jako něco samozřejmého (např. jako „profesní etiku“) – důsledkem všeobecná bezmyšlenkovitost a vláda pouhého mínění; porozumět základnímu problému etiky znamená v jeho alespoň základním položení: být schopen vykázat, proč a v jakém smyslu je dobré být spravedlivý;

2. Základní fenomény zkušenosti – kdo jsou svět a člověk?; Platónova idea výchovy a vzdělávání; problém doxa a jeskyně, do níž vždy znovu vrůstáme; kdo je dítě? Platónova idea duše – její očištění od křesťansko-latinských desinterpretací; výstup z jeskyně výstupem ze světa a korelativně ze „sebe“ k „sobě“ („poznej sebe sama“);

3. Aristotelovo pokračování Platónovy ideje filosofie a výchovy: výklad hlavního problému Etiky Nikomachovy – tó agathón, eudaimónia, ethos, paideia;

4. Problém vědy a výchovy; idea a norma – lidství, které se nechá normovat nazřenou ideou bez přinucení; co jejich konstituce znamená pro evropské lidství a jeho smysl – imperiální horizont evropské politiky v kontrastu k řeckému oikos; problém vůle;

5. Kartesiánský projekt základem samozřejmostí našeho světa a směřování našeho vcelku, rozumění světu, sobě a sobě ve světě – příroda jako objektivita; srovnání s Komenského ideou života a světa jako ideou výchovy – srovnání Komenského a Descartova navázání na platónovu intenci filosofie;

6. Problém vlastnictví – Locke jako teoretický předpoklad práva, politiky a psychologie do dnešní doby – empirismus jako teoretické zakrytí původního vyvlastnění (kolonialismus) – Rousseauova kritika – raná Marxova kritika kapitálu jako rozvinutí Kantovy kritiky praktického rozumu;

7. Marxovo odhalení problému techniky – problém rozdílu mezi strojem a nástrojem; kapitál jako subjekt a jako stroj vyššího řádu – dělba práce, směna, jsoucno jako modus-moment; Kafka – jeskyně vyššího řádu předvedená na interpretaci Procesu; Nietzscheho kritika vzdělání – neschopnost člověka reprezentace být; Arendtová – v jakém smyslu je Eichmann v každém z nás?; technické systémy vytvářející problémy, které samy nejsou technické a jako takové jsou neviditelné pro techniky – systémy jako vlastní místo subjektivity – podřízenost člověka svým vlastním konstruktům – absurdita a vláda idiotů – fachidiot jako ideál dnešního člověka ve všech oblastech života;

8. Husserlova kritika objektivismu – člověk pouze člověkem faktů; Heideggerova kritika techniky a proměny světa na planetu; Kosíkovo navázání – strana a trh jako subjekty vstupující na místo subjektu a boha; fenomén nesmyslnosti: kolonizace času – objednatenost-směna (manažer) – aktualita-instantnost jako sebevýklad moderního smrtelníka; informace; výkon;

9. Foucault – biomoc a společnosti kontroly; problém subjektivace; problém moci – vztah idealizace a moci; škola nástrojem disciplinace – ideologické státní aparáty; Husserl – problém znaku a vědění – problém smyslu – za hranice subjektu a představování – časovost; „sebe“ a transcendentální subjektivita; problémy výchovy a vzdělávání – jaký je smysl vzdělání a co znamená rovnost ve vzdělávání? proměna školy na součást trhu – škola produkční sekcí údržbářů všech řádů (člověk jako zdroj a moment procesu produkce a konzumpce); vědění a informace, pravda a metoda.