Sylabus
1. blok: TVOŘIVOST - vymezení tvořivosti: typy definic - zkoumání tvořivosti v psychologii - tvůrčí vlastnosti a charakteristiky kreativní osobnosti - možnosti operacionalizace tvůrčích vlastností: Guilfordovy a Torranceho výzkumy - tvůrčí proces a jeho fáze: orientace, preparace, inkubace, iluminace, elaborace, verifikace - kreativní produkt: kritéria tvořivosti - rozvoj tvořivosti, techniky a metody - druhy tvořivosti: subjektivní a objektivní, existenciální a instrumentální, monologická a dialogická - teorie tvořivosti: osobnostní (psychoanalytické, humanistické, environmentální), procesuální (asocianistické, kognitivní a behaviorální) - vývojové trendy v oblasti kreativity - vztah tvořivosti a inteligence
2. blok: INTELIGENCE - místo inteligence v systému psychologickým poznatků - vymezení inteligence: typy definic - rozdíl inteligence a intelektu - psychometrický přístup k inteligenci (měření IQ, Binet, Amthauer, Raven) - faktorový přístup k inteligenci (Spearman, Thurstone, Vernon, Quilford, Cattell, Eysenck) - biologický přístup i inteligenci (Terman, Jansen, Eysenck, novější výzkumy) - enviromentální (kontextuální) přístupy, trans-kulturní výzkumy - komplexní přístupy (Sternberg, Gardner) - problém dědičnosti versus prostředí - základní spory a konflikty v oblasti zkoumání inteligence - stabilita a proměnlivost inteligence (Flynnův efekt) - typy a druhy inteligence: teoretická a praktická, verbální a nonverbální, krystalizovaná a fluidní, konvergentní a divergentní, implicitní a explicitní, abstraktní a konkrétní, sociální, morální a emoční inteligence - vývojové trendy v oblasti zkoumání inteligence
3. blok: UČENÍ - vymezení učení: typy definic, užší a širší pojetí učení - učení jako jedna ze základních forem činnosti - biologické, psychologické a sociální předpoklady učení - základní druhy učení, učení u zvířat, specificky lidské učení, učení u ?inteligentních? strojů - klasifikační kritéria druhů a forem učení (podle výsledků, podle metod, podle účasti psychických funkcí) - základní teorie a modely učení: model klasického a operantního podmiňování, asocianistický a gestaltistický výklad učení, kognitivní přístup k učení vědomostem a znalostem, mentální modely jako nástroj explikace procesu učení, teorie sociálního učení - principy, zákonitosti a činitelé učení: funkce asociací v procesu učení, S-R a S-S učení, funkce posilování a zpevňování, zákon opakování, efektu a pohotovosti, mechanismy sociálního učení, křivka učení, funkce zpětné vazby, vnější a vnitřní faktory učení
4. blok: EMOCE - definice emocí (jako stav a jako proces) - emoce jako prožitek, emoce jako fyziologický/neurologický proces, emoce jako výraz - základní pojmy: emoce, cit, afekt, vášeň, nálada, temperament, emociogenní situace - klasifikace emocí: stenické a astenické, podle hedonického kontinua, vědomé a nevědomé, vyšší a nižší - fyziologické základy emocí, sociální a kulturní podmíněnost emocí - dimenze (polarity) emocí (Wundt): - přístupy k emocím: psychofyziologické, fenomenologické, analýza výrazu - vybrané teorie emocí: James-Lange, Cannon, kognitivní, excitační, aktivační - pojetí agrese: pudová a instrumentální agrese
5. blok: MOTIVACE - vymezení motivace a motivu (užší a širší pojetí) - postavení motivace v systému psychických procesů - základní funkce motivu: energetizující, direktivní, persistentní - charakteristika motivačního cyklu: latence, aktualizace, gratifikace/deprivace, desaktualizace, - konflikty motivů, frustrace, deprivace - přístupy k motivaci: hédonistický, homeostatický, pobídkový, kognitivní, činnostní, humanistický - klasifikace motivačních dispozic, charakteristika základních motivačních dispozic: instinkt, pud, potřeba, zájem, postoj, hodnota, ideál - systémy motivačních dispozic v teoriích motivace (McDoughall, Freud, Murray, Maslow, McClelland, Heckhausen, Nuttin) - výkonová motivace, výkonové potřeby: potřeba úspěšného výkonu, potřeba vyhnutí se neúspěchu - aspirační úroveň: úroveň cílů, které si člověk vytyčuje a jejichž dosažení očekává
6. blok: VŮLE - vymezení vůle (jako procesu a jako dispozice) - pojetí volních procesů a volních vlastností - postavení vůle v systému obecné psychologie - volní rovina regulace jako specifická úroveň regulace činnosti - cílevědomá a cílesměrná aktivita, činnost, chování a jednání, srovnání pojmů - fáze volního procesu: rozhodovací fáze, konflikt motivů, cíle a prostředky, záměr, rozhodnutí, realizační fáze, schéma: cíl ? jednání - výsledek - přístupy k vymezení volních vlastností: faktor W, klasifikace volních vlastností (Klages: aktivní, pasivní, reaktivní) - vztahy vůle k motivaci, emocím, kognici - přístupy k vůli: fyziologické, behavioristické, fenomenologické, psychoanalytické, činnostní - vybrané teorie: James, Klages, Ach, Skinner Lewin, Vygotský, Miller, Galanter, Pribram, Ricoeur, Brichcín Podmínky absolvování kursu a) Zápočet ? vědomostní zápočtový test b) Ústní zkouška z rozsahu vědomostí za oba semestry Začlenění kursu Podobně jako v případě Obecné psychologie I by tento kurs měl být obecným základem pro většinu dalších teoretických i aplikovaných disciplín. Jednoznačnou prerekvizitou je pro kurs Přehled psychologických systémů.
Anotace
Cílem je osvojení obecně psychologických poznatků a získání vhledu do současného psychologického myšlení. Kurz je pokračováním kurzu ze zimního semestru. Výklad je nejprve zaměřen na inteligenci a kreativitu jako dispoziční základ poznávacího procesu myšlení (přístupy k inteligenci, druhy inteligence, měření imteligence, teorie inteligence, kreativní osobnost, proces a produkt, teorie kreativity). Dále se pokračuje ve výkladu psychických procesů, zejména procesů motivačních a volních, tedy především nekognitivních. Z motivace lidského chování bude pozornost věnována vymezení teoretických pozic, vnějším a vnitřním zdrojům motivace, motivačním dispozicím a motivačním procesům, časovému faktoru v lidské motivace a motivaci učební činnosti. Výklad problematiky učení obsahuje témata: učení jako forma činnosti, druhy učení, procesy a mechanismy učení, zákonitosti učení apod. Teoreticky zaměřené přednášky budou doprovázet semináře, ve kterých budou k příslušným tématům uváděny příklady a ukázky.
Odborná literatura:
ATKINSONOVÁ, R. a kol. Psychologie. Praha: Portál, 2003.
PLHÁKOVÁ, A. Učebnice obecné psychologie. Praha: Academia, 2003.
STERNBERG, R.J. Kognitivní psychologie. Praha: Portál, 2002.
BRICHCÍN, M. Vůle a sebekontrola. Praha: Karolinum, 1999.
DACEY, J.S.; LENNON, K.H. Kreativita. Praha: Grada, 2002.
HLAVSA, J. Psychologické základy teorie tvorby. Praha: Academia, 1985.
PLHÁKOVÁ, A. Přístupy ke studiu inteligence. Olomouc: Univerzita Palackého, 1999.
HRABAL, V.; MAN, F.; PAVELKOVÁ, I. Psychologické otázky motivace ve škole. Praha: SPN, 1984, 1989.
NAKONEČNÝ, M. Motivace lidského chování. Praha: Academia, 1996.
PAVELKOVÁ, I. Motivace žáků k učení. (Perspektivní orientace žáků a časový faktor v žákovské motivaci.) Praha: PedF
UK, 2002.
ROHRACHER, H. Paměť a učení. In MEILI, R.; ROHRACHER, H. Učebnice experimentální psychologie. Praha: SPN, 1967, str. 91 ? 128.