1 blok: PSYCHOLOGIE PŘÍRODNÍCH NÁRODŮ - okruhy otázek, na něž jsou různá ?pojetí psychického? odpovědí - animismus - magické myšlení - analogie myšlení: ?primitivního?, infantilního a patologického (plus kritika takového pojetí)
2. blok: PSYCHOLOGIE V RÁMCI DUCHOV. SYSTÉMŮ NEJSTARŠÍCH CIVILIZACÍ - Egypt: ?knihy mrtvých?, psychologické poznání v rámci lékařství, magie a náboženství, duše a duch - Izrael: biblické pojetí těla, duše a ducha - Čína: Konfucius a Lao-tse - Indie: atmán a brahma, učení o ?koloběhu duší?, psychologické pojetí v rámci Buddhismu, jóga a psychologie
3. blok: PSYCHOLOGIE A MYTOLOGIE - mýty a mystéria: dionýská, orfická, eleusinská - orfické učení o duši - psychologická relevance mytologických obrazů a příběhů - Erós a Psýché, Narcis, Oidipus, Apollón, Dionýsos, Hermes - Pojetí duše v Homérových eposech: Psýché a Thymos
4. blok: PSYCHOLOGIE U PŘEDSOKRATIKŮ - Herakleitos - Pythagoras (filosofické pojetí orfického mýtu o duši, praxe ?psychohygieny?, zkoumání vlivu hudby na duši, experimenty, matematická formalizace) - Empedokles a Demokritos (živlové a atomistické pojetí duševního, teorie vnímání)
5. blok: PLATÓNOVA A ARISTOTELOVA PSYCHOLOGIE - vlivy (sofisté, Sokrates, Eleaté ad.) - Platón: pojetí duše v hlavních dílech: FAIDÓN, FAIDROS, TIMAIOS, SYMPOSION, ÚSTAVA) - Aristoteles: hlavní kategorie pojetí duševního (látka ? forma, pasivní ? aktivní, potenciální ? aktuální, entelechie), vymezení duše, vegetativní, sensitivní a myslící duše, schéma: kognice, emoce, vůle, pojetí vnímání, paměti, trpný a činný rozum - Rozdíl mezi Platónovým a Aristotelovým pojetím duše
6. blok: PSYCHOLOGIE NA SKLONKU ANTIKY A V RANNÉM STŘEDOVĚKU - psychologie u stoiků, pojetí afektů, Seneca, Epiktetos - pojetí temperamentu u řeckých lékařů - novoplatonismus: Plotinos, vědomí jako reflexe - setkání řecké vzdělanosti s biblickou tradicí: Filón Alexandrijský - rozdíly v pojetí duše mezi antickou a židovsko-křesťanskou tradicí - Augustinova psychologie: pojetí paměti, svoboda vůle, reflexe a introspekce
7. blok: PSYCHOLOGIE VE VRCHOLNÉM A POZDNÍM STŘEDOVĚKU - psychologická relevance sporu realismu a nominalismu - psychologické pojetí u arabských aristoteliků - psychologické pojetí u středověkých židovských myslitelů - psychologický systém Tomáše Akvinského - psychologie a středověká mystika - psychologická relevance pozdně středověkých legend, Dantova ?Božská komedie?
8. blok: PSYCHOLOGIE V RENESANCI - charakteristika renesančního obratu - ranně novověká a renesanční mentalita: Freudův Leonardo da Vinci a Eriksonův Martin Luther - znovuzrození novoplatonismu: Marcelo Ficino - počátky novověké kritiky poznání: Francis Bacon - jedinečnost individua: Juan Huarte Počínaje psychologií v novověkém racionalismu je obsah jednotlivých bloků podrobně pojednán učebnici ?Dějin psychologie? od Plhákové, ale i v dalších (viz základní i doporučená studijní literatura). Jedná se o následující bloky:
9. blok: Psychologická pojetí v rámci novověkého racionalismu
10. blok: Psychologická pojetí v rámci novověkého empirismu
11. blok: Novověký asocianismus: jeho podoby a proměny
12. blok: Psychologie v Kantově kritické filosofii
13. blok: Hegel a psychologie
14. blok: Romantismus a psychologie
15. blok: Positivismus a psychologie
16. blok: Psychologie a vývojové teorie
17. blok: Psychologie a marxismus
18. blok: Psychologie ve vztahu k fyziologickým a neurologickým objevům
19. blok: Shopenhauer jako psycholog
20. blok: Nietzsche jako psycholog Další fáze dějin psychologie jsou podrobně probírány v rámci navazujícího předmětu Přehled psychologickým systémů Podmínky absolvování kursu Ústní zkouška Začlenění kursu Kurs je spolu s Obecnou psychologií I a II a přehledem psychologických systému součástí vzájemně propojeného teoretického základu. Zcela jednoznačně je prerekvizitou pro Přehled psychologických systému, který na něj ve třetím ročníku navazuje.
Cílem kursu je osvojení poznatků o vývoji psychologického myšlení. Kurs zároveň poskytuje předpoklady, na něž navazuje předmět ?Přehled psychologických systémů?. Základní osnovu kursu tvoří výklad chápání psychologických témat v jednotlivých historických obdobích. Kurs se postupně zabývá před-filosofickou fází (psychologie přírodních národů, psychologie v rámci duchovních systémů nejstarších civilizací, psychologie a mýtus, psychologie v homérských eposech), filosofickou fází (antická, středověká a novověká psychologie), dále psychologií v rámci vznikajících přírodních věd a poté vývojem psychologie jako samostatné vědní disciplíny. Pozornost je věnována jednotlivým přístupům, školám či paradigmatům, dále jejich představitelům a rozboru významných děl.
HOMOLA, M. Dějiny psychologie. Olomouc: FFUP, 1990.
HOSKOVEC, J.; NAKONEČNÝ, M.; SEDLÁKOVÁ, M. Psychologie XX. století. Praha: Karolinum, 2002.
HUNT, M. Dějiny psychologie. Praha: Portál, 2000.
MADSEN, K.B. A History of Psychology in Metascientific Perspectives. Amsterdam: North-Holland, 1988.
NAKONEČNÝ, M. Průvodce dějinami psychologie. Praha: SPN, 1995.
SEDLÁKOVÁ, M. Propedeutika obecné psychologie. Praha: SPN, 1981.
STAVĚL, J. Antická psychologie. Praha: SPN, 1972.
TARDY, V. Dějiny psychologie do vzniku samostatné psychologie. Praha: SPN, 1966.
WATSON, R.I. Prescriptions as a Operative in the History of Psychology. Journal of the History of the Behavioral Sciences, 1971, 7, s. 311-322.