Syllabus
Kurz je rozdělen do 8 tématických výukových bloků, které budou probírány v přibližně dvojnásobném počtu předpokládaných setkání v průběhu jednoho semestru. Jejich výčet následuje níže.
Součástí každého setkání je teoretický výklad a diskuse nad studovanými odbornými texty a/nebo aktuálními jevy ze sociální reality. Studující v kurzu průběžně pracují, čtou připravené články, promýšlejí vlastní životní zkušenosti atd. Zároveň realizují úkoly, které jsou vedle aktivní účasti na semináři podmínkou k získání zápočtu.
Témata jednotlivých setkání v rámci kurzu: 1. Pojem gender. Gender jako organizační princip společnosti. Vývoj konceptu gender v sociálních vědách.
Pojem gender se jako vědecký koncept začal šířeji používat v 70. letech 20. století ve snaze odlišit biologicky a sociálně podmíněné rozdíly mezi ženami a muži. Od té doby se stal základem samostatného vědního oboru genderových studií a zároveň je integrální analytickou kategorií v sociologii, psychologii, kulturní antropologii atd.
Koncept gender vychází ze sociálního konstruktivismu. Zdůrazňuje na úrovni individuálních životů i sociálních struktur význam kulturních determinovanosti jevů, které jsou naopak vnímány jako přirozené, biologicky podmíněné.
V českém prostředí se pojem gender objevil v 90. letech 20. století. Původní snaha jej překládat jako rod či sociální pohlaví byla brzy opuštěna, neboť oba pojmy mají příliš silné biologické konsekvence.
Původní výklad genderu vycházel z konceptu sociálních rolí. Jejich ekvivalentem jsou genderové role, ženská a mužská genderová role. Jejich obsahem jsou psychické vlastnosti, schopnosti, vzorce chování, fyzický vzhled, aktivity a zájmy atd. Důležitým aspektem je heterosexualita. Ženské a mužské role jsou komplementární.
Role existují ve vnějším prostředí člověka. S pomocí tohoto konceptu nelze vysvětlit vnitřní prožívání člověka. K tomu lépe slouží pojem identita, respektive genderová identita.
Genderové role nejsou pouze dvě. Ve společnosti existuje více akceptovatelných modelů femininity a maskulinity. Ty jsou uspořádány do genderového kontinua, jehož krajní póly tvoří hegemonní maskulinita a preferovaná maskulinita.
Genderově-pohlavní řád společnosti je velmi stabilní. Důvodem je, že je vnitřní provázanost individuální, interpersonální a strukturální úrovně společnosti. 2. Biologické pohlaví a gender.
Biologické pohlaví je vnímáno jako přirozená, dichotomická a univerzální kategorie. Přitom je však i biologické pohlaví sociálně konstruovaný pojem. Pohlaví je mnohovrstevnatý údaj, zahrnuje rovinu chromozomální, hormonální, gonádní a genitální. V řadě případů mezi nimi existují nesoulady, a to i v případě lidí, kteří jsou ve společnosti považováni za jednoznačné ženy či muže. Příběhy takových osob jsou dokladem sociální podmíněnosti postavení osob, žen a mužů ve společnosti.
K obvyklým biologizujícím výkladům rozdílů mezi ženami a muži existují alternativy. Například běžné vysvětlení rozdílu v chování žen a mužů odlišnou stavbou jejich mozků je metodologicky zavádějící, neboť výzkumy jsou prováděny na osobách prošlých genderovou socializací, která má své dopady na rozvoj odlišných částí mozku. Rozpoznání těchto alternativních přístupů pomáhá stimulovat kritické myšlení. 3. Tematizace genderových otázek. Feminismus a feminismy. Další hnutí usilující o genderovou rovnost.
Na sociální podmíněnost postavení žen a mužů ve společnosti začalo v 19. století systematicky upozorňovat ženské hnutí. To mělo své předchůdce v osvícenství i v některých dřívějších obdobích. Feminismus se vyvíjel ve třech vlnách. 4. Genderová socializace. Osvojování genderových rolí, budování genderové identity.
Součástí procesu socializace je i osvojování představ o tom, co znamená být ženou a mužem v dané společnosti. Existují různé teorie vysvětlující, jak se děti učí genderu ? psychoanalytická, kognitivně-psychologická, behavioristická atd.
Klíčovým nástrojem při osvojování genderu je sociální učení, konkrétně posilování odměnami a tresty, identifikace a nápodoba vzorů. To se děje v prostředí významných dospělých (zejména rodičů), vrstevnických skupin a mediálních prezentací. 5. Gender v soukromé sféře. Uspořádání rodin. Nové modely partnerství a rodiny.
Primární genderová socializace se odehrává v rodině, proto je velmi důležité, jaký je ideál rodinného uspořádání. Jako přirozená je dlouhodobě viděna nukleární rodina s přítomností ženy a muže, jejichž úlohy v rodině se vzájemně doplňují, žena je více orientována na život uvnitř rodiny, muž na zajištění rodiny zvenku.
Tato představa je však kulturně a historicky specifická. Je podmíněna oddělením veřejné a soukromé sféry, k níž došlo na přelomu 18. a 19. století. Ačkoliv se podoby rodiny stále vyvíjí a na konci 20. století prodělaly výrazné změny v důsledku vzrůstajícímu počtu rozvodů a uvolnění postojů vůči homosexualitě, včetně uzákonění registrovaného partnerství, je dosud platný ideál nukleární heterosexuální rodiny. 6. Gender na trhu práce. Horizontální a vertikální segregace. Gender pay gap.
V rámci veřejné sféry, v níž je nejdůležitější oblast trhu práce, panuje silná genderová segregace. Ta je patrná ve dvou směrech, horizontálním a vertikální.
Horizontální segregace: Některá povolání jsou vnímána jako a priori vhodná pro ženy a jiná pro muže. To následně vede ke zvýšenému zastoupení dané skupiny mezi pracovníky/icemi v příslušném povolání, a to zpětně potvrzuje přesvědčení o ženském či mužském charakteru povolání.
Vertikální segregace: V rámci hierarchie v organizacích se rovněž vyskytují pozice, v nichž je nerovnoměrné zastoupení žen a mužů. Čím vyšší je daná pozice, tím větší bývá zastoupení mužů v ní. Muži mají zvýšený podíl v pozicích, které disponují reálnou i symbolickou mocí. Tím se zakládá velká část nerovností mezi ženami a muži, respektive některými skupinami žen a mužů.
V souvislosti s genderovou segregací jsou popisovány dva jevy, tzv. skleněný strop, který představuje bariéry znemožňující ženám adekvátní kariérní postup, a tzv. skleněný výtah, který naopak pomáhá mužům kariéru urychlovat, zvláště v povoláních s převahou žen.
Dalším souvisejícím jevem jsou rozdíly ve finančním ohodnocení žen a mužů, tzv. gender pay gap. Ve většině segmentů, povolání i pracovních pozic existuje platový rozdíl ve prospěch mužů. 7. Zobrazování genderu. Gender a média.
Klíčový význam při reprodukci genderových nerovností mají média. K jejich porozumění je třeba oddělit mediální organizace (kdo je vlastní, kdo v nich pracuje a na jakých pozicích), mediální produkty (jaké informace média přinášejí, proč, v jakém poměru, jak jsou zobrazovány ženy a muži) a mediální příjemce (kdo mediální produkty konzumuje, jakým způsobem a proč). 8. Prosazování genderové rovnosti ve společnosti. Aktivity státu a neziskových organizací. Porovnání situace v ČR a v zahraničí.
Genderové nerovnosti jako zvláštní případ sociálních nerovností jsou v demokratických společnostech považovány za nepřijatelné. Navzdory široké shodě na tomto názoru však existují rozdílné představy o tom, jak přesně by měla vypadat genderově rovná společnost a jakým postupem k ní lze dospět.
V různých státech proto politika genderové rovnosti či rovných příležitostí žen a mužů nabývá odlišných podob. Navíc je státní politika doplňována aktivitami neziskového a akademického sektoru, který v mnoha případech upozorňuje na chybějící či špatná pojetí státní agendy.
Začlenění kurzu
Kurz Úvod do generových studií rozšiřuje nabídku seminářů, které mají studujícím zprostředkovat přehled o disciplínách blízkých psychologii, a tím zvýšit jejich senzitivitu. V rámci kurzu se studující seznámí se základními koncepty a teoriemi rozvíjenými v rámci genderových studií.
Důležitým aspektem genderové perspektivy je kritičnost ve smyslu vyhledávání alternativních pojetí vůči tomu, které dominuje. Kritická analýza se uplatňuje vůči teoretickým konceptům i výzkumům. Uplatňováním kritické analýzy kurz zvyšuje teoretickou i empirickou citlivost studujících. V tom je v souladu s cílem ostatních kurzů, zvláště orientovaných na metodologii psychologického výzkumu.
Navazujícím kurzem je Gender a školství, kde se osvojené teorie a generová senzitivita budou aplikovat na specifické školní prostředí.
Annotation
The course aims at introducing the concept of gender and theoretical and methodological background for the application of gender perspective to school reality. In the course, we will explore multiple and complex relationships between gender and education drawing extensively on analyses and critiques of traditional conceptions of knowledge, teaching and research that have been carried out by feminist scholars and teachers.
The emphasis will be on gender sensitivity and intersections of the gender perspective with current pedagogical, psychological and sociological theories of education/schooling. We will discuss such topics as feminist theory and pedagogies; historical perspectives on educating women; controversies and contested theories about gender and education; systems of representation that serve both to emancipate and subordinate women; stratification in schools; identity development of girls and women; and ways to empower ourselves and our students through education.
In all topics, gender will be explored in connection with other socially constructed aspects of identity such as race, class, ethnicity and/or sexual orientation.