Výuka hry na barokní housle se zaměřuje nejprve na perfektní technické zvládnutí nástroje s přihlédnutím k problematice spojené se specifickou technikou tvorbou tónu, která souvisí s použitím barokního smyčce a střevových strun. Technické zvládnutí nástroje je předpokladem pro studium barokního houslového repertoáru, jehož hlavní náplní je stylově poučená interpretace barokní hudby na základě důkladného studia dobových traktátů a houslových škol. Důraz je kladen především na uvedení získaných teoretických poznatků do praxe, tzn. maximální přiblížení se estetickému ideálu hudby období baroka a osvojení si specifických interpretačních prostředků základních dobových stylů ? italského, francouzského a německého. Nedílnou součástí těchto prostředků je ornamentika, improvizace, která vyžaduje perfektní zvládnutí generálbasu, tempo rubato, seznámení se s různými typy temperovaného ladění, tempové relace. Nezbytnou součástí výuky je praktické studium generálbasu a kontrapunktu, které slouží jako klíč k odhalení struktury skladeb.
Výuka hry na barokní (příp. klasicistní) violoncello je zaměřena na technické zvládnutí nástroje s maximálním přihlédnutím k dobovým školám a kompendiím 17. a 18. století. Cílem studia není pouze dosažení technické zdatnosti, ale především praktické seznámení se s odlišnými interpretačními přístupy základních dobových stylů ? italského, francouzského, německého a orientace na specifika míšených stylů, typických pro českou hudbu. To předpokládá důkladné poznání dobových interpretačních prostředků ? nerovnoměrně temperovaná ?přirozená? ladění, ornamentiky (jedno a více notové ozdoby, pasáže, vibrato, kadence, improvizace), dobové tempové relace a taneční charakter skladeb. Důležitou součástí výuky je hra doprovodného basového partu ? bassa continua, který je nezbytným klíčem pro odhalení interpretačního smyslu a kompoziční struktury všech hudebních skladeb baroka a klasicismu. To implikuje čtení číslovaného basu se současnou možnou akordickou realizací na barokní violoncello.
Výuka předmětu Barokní příčná flétna je určena flétnistům, kteří ovládají hru na moderní flétnu a chtějí dále studovat hru na kopii historického nástroje, aby se lépe přiblížili zvukovému ideálu daného stylu a doby. Hra na barokní příčnou flétnu
(flauto traverso) se v mnoha aspektech liší od hry na moderní flétnu, a to zejména co se týče hmatů, tvoření tónu a hlasitosti. Materiál, ze kterého je barokní flétna vyrobena ji činí příbuznější zobcové flétně a proto se doporučuje ovládat také hru na zobcovou flétnu. V posledních třech semestrech je možnost věnovat se také studiu hry na klasicistní a raně romantickou flétnu.
Součástí studia je nejen studium pramenů a literatury, ale také nezbytné teoreticko-historické poučení o problematice a
údržbě nástroje, druhů a typů fléten a ladění. V teoreticko-praktické části se řeší problematika tempa, hudební ornamentika, rozdíly stylů a improvizace. řadě je kladen důraz na ansámblovou hru.
Pro tento dotaz bohužel nemáme k dispozici žádné další výsledky.