Anotace
Cílem předmětu je v návaznosti na Historický vývoj jazyka I dále prohlubovat povědomí o historickém vývoji jazyka jako nezbytného předpokladu pro prohloubené chápání češtiny současné.
Osnova: 1. Základní poučení o periodizaci vývoje jazyka, vývoje spisovného jazyka a historiografii lingvistiky.
Počátky česky psané literatury, konstituování českého spisovného jazyka. Historický a literárněhistorický kontext, bohemismy, bohemika, glosy. Vývoj českých pravopisných systémů. Transliterace a transkripce. Práce s texty. 2.–5. Rozvoj česky psané literatury ve 14. a 15. století. Historická mluvnice (hláskosloví, morfologie, lexikum, syntax). Počátky odborné literatury. Komplexní jazyková analýza a interpretace textů. Historická sémantika. 6.–8. Humanismus. Základní charakteristické rysy humanistické češtiny. Humanističtí gramatikové, vliv jednoty bratrské na spisovný jazyk, jazyk Bible kralické. Komplexní jazyková analýza a interpretace textů. 8.–9. Baroko, historický a literárněhistorický kontext, charakteristické rysy barokní češtiny. Barokní gramatikové.
Vývoj jazyka Bible. Komplexní jazyková analýza a interpretace textů. 10. Gramatici osvícenské generace, pražská univerzita, vznik novodobého mluvnictví; obrany. První polovina 19. století. Jazyková situace. Jazyk vědeckého diskurzu; rozvoj české slovní zásoby; mluvnice a slovníky; jazyk uměleckých děl. 11. Druhá polovina 19. stol., brusy, purismus; rozvoj mluvnictví, J. Gebauer a mladogramatická škola; Seminář pro slovanskou filologii, spory o RKZ, jazyk literárních uměleckých děl, jazyk vědeckého diskurzu; jazyk vyučovací. 12. 20. století. Historický kontext, jazyková situace. V. Ertl a Kancelář Slovníku jazyka českého. PLK a teorie spisovného jazyka, funkční lingvistika; mluvnictví, slovníky. Jazyk v období protektorátu a po druhé světové válce.