PRVNÍ BLOK V prvním bloku získají studenti vedoucího jejich individuální práce v tomto předmětu. Jsou seznámeni se strukturou předmětu: jeho začleněním ve studiu - retrospektivní a prospektivní vazby; harmonogramem standardního postupu; dělbou práce vyučujících - vedení seminářů x vedení jednotlivých prací a jejich zápočet; základními parametry textu teoretické studie předkládané k zápočtu.
Zvolí si téma a vypracují memorandum o své motivaci k jeho studiu. Zápočet se uděluje za text teoretické studie povahy materiálové práce (vs. přehledová studie či esej), rozsahu 20 stran a kvality publikovatelné (vs. draft). Obsah je jednotně členěný: - titul (adekvátně zobecňující obsah; případně vyjadřující vtip studie) - kapitoly úvodní -- motivace autora ke studiu tématu (empirická zkušenost - její prezentace a problematizace) -- rešerše (popis postupu, bibliografie výchozí a volby studovaného literárního pramene) - hlavní materiálová část -- rozbor výchozího literárního pramene -- shrnutí (závěry, argumentace výběru druhého literárního pramene a otázka motivující jeho studium - emergence vlastního tématu teoretické studie studenta) -- rozbor druhého literárního pramene (vedený otázkou, která vyplynula ze studia pramene prvního) -- shrnutí (rekapitulace a odpověď na zadanou otázku stručně) - kapitoly závěrečné -- otázky ke studiu odborné literatury (diskuse závěrů formou projektu navazujícího studia odborné literatury, otázky pro něj, argumentace výběru pramenů do bibliografie upravené) -- otázky k empirickému výzkumu (diskuse závěrů formou projektu navazujícího empirického výzkumu, otázky pro něj, předpokládaný postup sběru dat a jejich interpretace) -- závěr (s reflexí rozdílu v teoretické citlivosti studenta na počátku a konci práce na teoretické studii) - seznam použité literatury - abstrakt (v rozsahu 255 znaků) Výchozím a integrujícím pojmem teoretického poučení i kultivovanou schopností studentů je teoretická citlivost - v pojetí tzv. grounded theory od Barney G.
Glasera a Anselma L. Strausse.
Jako schopnost rozpoznat, co je v údajích důležité, a dát tomu smysl vystupuje vůči konkrétnímu bádání v roli toho, co si badatel přináší do výzkumné situace z předchozí profesní a osobní zkušenosti i v roli toho, co badatel získává při tvorbě teorie zakotvené v datech - ať už se jedná o teorii substantivní (daného jevu v jednom typu situace) či formální (zkoumaného jevu v různých typech situací). Metodologické průpravě v bezprostřední kultivaci teoretické citlivosti vůči psychologickým jevům jejich výzkumem je věnovaný bakalářský předmět Psychologický výzkum I a II: v terminologii B.
Glasera se krokování, vzorkování, kódování, psaní memorand i výzkumné zprávy pojímá jako teoretické (theory-laden); badatel spíše než absence jakékoliv teorie zkoumaného jevu se prací s daty zbavuje svých předsudků a slepých míst. Tento předmět se věnuje metodologické průpravě v kultivaci teoretické citlivosti vůči psychologickým jevům zprostředkované prací s odbornou literaturou.
Zvláštním předmětem teoretické citlivosti studentů při studiu vybraných pramenů je teoretizační práce autorů odborné literatury, na kterou se uplatňují metodologické postupy analogické s kvalitativní analýzou empirických dat o psychologických jevech. Výchozí je citlivost vůči rozlišení tzv. primární a sekundární literatury.
Jako "primární vs. sekundární" vystupuje odborná literatura vůči studentem tematizovanému psychologickému jevu. Primární literaturou jsou texty autorů, kteří prezentují svou empirickou zkušenost s daným jevem a před očima čtenáře tvoří teorii substantivní či formální, nebo výsledky své rozsáhlejší práce shrnují a systematizují.
Takové texty nabízí studentům-badatelům pojmy pro selektivní (logické, metaforické, dle podobnosti a rozdílu) a axiální (infralogické, metonymické, dle styčnosti) kódování dat; pojmy, které si své místo v teorii zkoumaného jevu musí zasloužit. (Je-li tématem studenta např. Morální usuzování pubescentů, mohou jako primární literatura sloužit např. texty L.
Kohlberga. Pak spíše jeho disertace The development of modes of moral thinking and choice in the years 10 to 16 z roku 1958, nebo The measurement of moral judgement z roku 1987, v němž spolu s A.
Colby prezentuje revizi svého Moral judgement interview, systému skórování a konceptualizace stadií vývoje morálního usuzování, k nimž došel po téměř třiceti letech empirického výzkumu a teoretických diskusí; než jeho Moral stages: A current formulation and a response to Critics z roku 1983, v němž se vyjadřuje k různým návrhům na způsob čtení jeho díla od jeho kritiků.) Sekundární literaturou jsou texty autorů, kteří píší o práci autorů literatury primární. (V případě našeho tématu např. Theories of moral development od autorské dvojice J.
M. Rich a J.
L. DeVitis z roku 1985, nebo Dva psychologické přístupy k morálce od I. Čermáka z roku 1990 - první knižní, druhá časopisecká přehledová studie.) Z těchto textů student-badatel třeba nezíská žádnou názornou představu o tom, jak by mohl kódovat svá empirická data.
Za to nabízejí popis a výklad teoretizační práce autorů primární literatury; byť někdy neadekvátní, byť často bez zakotvení v empirických datech. Inspiraci pro vlastní studium teoretizační práce autorů primární literatury však nabízejí vždy; a mohou inspirovat i teoretizaci vlastních empirických dat. V reakci na první setkání na společném semináři se studenti seznámí s tématy na katedře vypisovaných diplomových prací; ujasňují si volbu tématu; ujasňují si motivaci studia zvoleného tématu.
Svou výchozí motivaci výzkumu ve vybraném tématu studenti prezentují formou memoranda, a to předloží svému vedoucímu v předmětu a konzultují případné přizpůsobení standardního designu práce jejich badatelské situaci. To vše do druhého setkání na společném semináři.
Motivací se míní empirická zkušenost s tématem a to, v čem představuje kognitivní výzvu. Na první pohled jsou studenti, kteří tematicky navazující na své bakalářské práce nebo tematizují něco ze své praxe v profesi psychologa či pedagoga (ze zaměstnání v různých psychologických, školských či zdravotnických zařízeních), zvýhodněni vůči studentům, které oslovila jen formulace tématu diplomové práce a kteří zatím netuší, o čem to je; i ti druzí se však jsou schopni dobrat toho, jak by si mohli takovou empirickou zkušenost představit a co by se mohli chtít dozvědět. DRUHÝ BLOK Ve druhém, vlastním výzkumném bloku studenti provedou rešerši k vybranému tématu a sepíší o ní memorandum pro svého vedoucího; po konzultaci prostudují výchozí pramen, sepíší memorandum s jeho rozborem, s argumentací výběru druhého literárního pramene a s otázkou motivující jeho studium; a s originálem textu jej předloží svému vedoucímu. Studenti se rozhodnou, ve kterém prostoru budou svou rešerši provádět: encyklopedie, handbook, encyklopedická monografie; více či méně specializovaný odborný časopis; elektronický katalog knihovny; elektronická databáze anotací a/nebo fulltextů odborných statí - přičemž žádoucí je kombinace práce alespoň se dvěma prostory. Řeší jednak případnou absenci literatury o jejich jevu, jednak zahlcení množstvím literatury. (V elektronickém katalogu knihovny Pedagogické fakulty k "morálnímu usuzování" nebyl v září 2008 žádný záznam.
V knihovně amerického kongresu bylo k "moral reasoning" 157 knižních publikací; v databázi EBSCO 807 statí, z toho 568 fulltextových. V databázi EBSCO nebyl k průniku "moral reasoning" x "pubescent" / "pubescence" žádný záznam; byť tyto termíny databáze zná; k průniku "moral reasoning" x "adolescent" nabízela 51 fulltextů, k průniku "moral reasoning" x "teenager" 23; k průniku "moral development" x "adolescent" nabízela fulltextů 90.) K řešení problému prvního si studenti vypracovávají slovníček klíčových termínů/pojmů k tématu (např. moral reasoning, moral judgement, manners, mores, morality, amoral, nonmoral, ethics, moral development) a seznamují se s bibliografiemi (seznamy použité literatury) již objevených textů; k řešení druhého se v těchto bibliografiích orientují a usilují o orientaci v odborném diskursu k tématu (prostřednictvím slovníčku klíčových pojmů; srovnání bibliografií více titulů; explicitního situování se autorů v odborném diskursu v anotacích či úvodech). V memorandu o rešerši stručně popíší prostor a postup; prezentují výchozí bibliografii 5 až 10 titulů; vždy s charakteristikou tušeného významu titulu pro téma v jedné větě; argumentují volbu jednoho z nich jako výchozího literárního pramene pro teoretickou studii.
I sebevíce intuitivní či naivní "argumentace" je lepší než žádná; tak jako v případě výchozí "motivace autora ke studiu tématu" je nezbytná pro závěrečnou reflexi rozdílu v teoretické citlivosti vůči vybranému psychologickému jevu na počátku a na konci odvedené badatelské práce. Obecnými kritérii pro výběr konkrétního titulu jsou jednak důležitost, jednak situovanost v rámci odborného diskursu k tématu.
Konkrétněj
Students select their individual theme of research interest (preferably that of their diploma theses). Then they proceed with scholarly literature retrieval in two or more media (library catalogue, database of periodicals, relevant handbook or encyclopedia, relevant periodical); they assemble a preliminary bibliography; and using at least two titles write a theoretical paper presenting the results of their analytical reading.
The target is practicing analytical work with texts of scholarly literature as if they were empirical data, cultivating sensitivity to the difference between primary a secondary literature in relation to the theme of research, and cultivating sensitivity to the difference between reading for examinations in encyclopedic knowledge and reading for cultivating theoretical sensitivity in one's own research.