Sylabus
Klíčovým a častým problémem studentů je prezentovat v příslušných kapitolách diplomové práce (zvláště - Závěr, Resumé) a u obhajoby to podstatné, co se ve svém výzkumu dozvěděli; jako rozdíl mezi tím, co o svém tématu věděli na počátku své badatelské práce a co o něm vědí v jejím závěru. Místo toho pak nabízejí popisy kapitol, líčení organizačních potíží se získáváním odborné literatury a/nebo empirických dat, propagaci svého tématu (jako propagaci: mravního imperativu pro určitou oblast života společnosti; tématu opomíjeného "naší" odbornou literaturou; diagnostické, poradenské či terapeutické metody "u nás" dosud nepoužívané).
Problém je v daném kurzu koncipován jako problém nepřekonaných bariér a slepých míst v kvalitativní (pojmové) práci, tj. jako problém jejího nedostatečně propracovaného příběhu (analytického - týkajícího se analýzy a interpretace vlastního materiálu; a badatelského - týkajícího se celého designu výzkumu). Na tento problém odpovídající výuka je pojata jako preventivní, maximálně individualizovaná, motivační až terapeutická.
O existenci tzv. badatelské neurózy (dle teorie G. Devereuxe - viz Literatura - doporučená) jsou studenti jen informováni; není předmětem analýzy.
Předmětem analýzy a intervence jsou zmíněné bariéry a slepá místa v badatelské práci studentů; pojaté věcně - jako kognitivní a behaviorální (vs. emocionální). Vůči individuální péči ze strany vedoucího diplomové práce je metodologická konzultace nabízená v daném kurzu jemu subordinovaná.
Společnou platformou jsou Kritéria hodnocení diplomových prací (projednaná a schválená na poradě katedry 25. 3. 2004). To navíc nabízené spočívá: v čase pro reflexi vlastní badatelské práce studenta, v mobilizovaném brain trustu skupiny jeho studentů-kolegů a v různorodosti jejich uvažování; nezbytně se studentům odhaluje to, co je pro ně v implicitním porozumění s jejich vedoucím diplomové práce dosud jen provizorní a vágní; případně, pokud instrukce svých vedoucích interpretují omezeně či desinterpretují, nabízí se jim korektivní alternativy v jejich chápání. Organizačně je práce v kurzu podřízena tomu, aby student získal zápočet na základě prezence na seminářích a dvou konzultací se svým konzultantem z řad vyučujících (případně s jiným členem katedry, nikoli s vedoucím diplomové práce; pokud to problematika řešená studentem či jejich počet vyžadují a pokud jej student pro tuto spolupráci získá).
Konzultace se týkají dílčích problémů v postupu při zpracování diplomové práce; přičemž druhý nějakým způsobem navazuje na první - v průběhu semestru student v určité oblasti postupu při zpracování diplomové práce nějak pokročí. Ke konzultacím předkládá student svému konzultantovi písemné memorandum (prezentace materiálu, formulace problému, návrh řešení).
Je žádoucí, aby alespoň jedna konzultace proběhla na semináři s celou skupinou studentů (pro tuto si student připravuje krom ústní prezentace svého memoranda též případný handout pro ostatní studenty). Ústní prezentaci svého memoranda (na semináři či individuální konzultaci se svým školitelem) pak student provádí s pomocí pojmové mapy. Rozvrh práce v průběhu semestru se člení na první blok úvodních dvou seminářů a druhý blok seminářů následujících, postupně věnovaných jednotlivým studentům ve skupině. PRVNÍ BLOK Na prvním semináři se studenti seznámí s koncepcí kurzu, požadavky k zápočtu a s Kritérii hodnocení diplomových prací (viz dále).
Na druhém semináři získají studenti své konzultanty z řad vyučujících v kurzu a jsou seznámeni s příklady diplomových prací příkladných (které byly obhájené jako výborné, případně navíc získaly cenu) a diplomových prací problematických (sice obhájené, avšak jako dobré a typické pro nenaplnění Kritérií v některém ze základních požadavků). "Kritéria hodnocení diplomových prací - ve studijním oboru Psy-SpPg na katedře pedagogické a školní psychologie" Na katedře pedagogické a školní psychologie jsou diplomové práce vypisované, zadávané a obhajované dle Studijního a zkušebního řádu Univerzity Karlovy - Pedagogické fakulty (viz http: //www.pedf.cuni.cz/studium/zkus_rad.php). Podle § 11 - odstavec 2 určuje vedoucí katedry následující kritéria hodnocení diplomových prací. I.
K obhajobě studenti/ky předkládají materiálovou práci (text) - zprávu o svém bádání ve vybraném tématu. Diplomové práce se mohou lišit podle toho, jaký druh materiálu student/ka analyzuje (ve kterém druhu analyzovaného materiálu spočívá těžiště badatelského zájmu): a) odborná literatura; b) empirická data; c) vlastní pedagogická/ preventivní/ diagnostická/ intervenční/ terapeutickou akce. II.
Za nepřípustné se považuje: a) Aby práce, jejíž těžiště je v analýze odborné literatury, měla povahu kompilátu; aby postrádala vlastní badatelskou otázku a analytický příběh (např. ve výkladu sporu mezi dvěma autory, školami; nebo ve výkladu podmíněnosti pojmů (používaných zkoumaným autorem/školou) širším kulturním či užším oborovým kontextem). b) Aby práce - ba) jejíž těžiště je v analýze statistických souborů dat - spočívala jen na prvním třídění (bez hledání, analýzy a interpretace kontingence/korelace sledovaných proměnných); a v případě myšlenkového experimentu s formulací hypotéz, aby tyto hypotézy nebyly heuristicky a teoreticky zdůvodněné; bb) jejíž těžiště je v analýze dat z terénu - pouze data prezentovala, bez jejich kvalitativní analýzy a interpretace (souhrnné přepisy záznamů z pozorování/rozhovorů patří do příloh). c) Aby práce, jejíž těžiště je v analýze vlastní pedagogické/ preventivní/ diagnostické/ intervenční/ terapeutické akce, pouze prezentovala metodiku/písemnou přípravu a/nebo záznam o průběhu akce (lze publikovat v přílohách) - bez jejich analýzy a interpretace. III. Pro práce, jejichž těžištěm je empirický či akční výzkum (ad I b/c), je požadována diskuse vlastních zjištění a závěrů s odbornou literaturou.
Pro práci s literaturou u všech typů práce jsou nepřípustné neodůvodněné citace "z druhé ruky"; z citací používaných jako názor "autorit" mají nižší hodnotu citace slovníků, encyklopedií, přehledových prací či učebnic pro SŠ či popularizační texty - než citace vědeckých monografií a článků v recenzovaných periodikách. IV. Práce nejsou hodnoceny (pozitivně/negativně) za volbu vědeckých metodologických či teoretických přístupů ("škol"). V.
Formální úprava: a) Doporučený rozsah cca 80 stran bez příloh (písmo Times New Roman, velikost 12, řádkování 1,5, okraje 2 cm). b) Text (úvod, hlavní část - v kapitolách strukturovaný text, závěr, diskuse) je vybaven: prohlášením studenta/ky (autorství), obsahem, seznamem použité literatury, přílohami (případně) - a povinně 1 stránkovým resumé v angličtině (!). c) Text by měl splňovat formální náležitosti nezbytné pro publikaci textu. Doporučuje se využít aktuální pravidla bibliografického záznamu (Pedagogika, 2002, roč. 52, č.1, s. 105-109). d) Text se odevzdává ve dvou exemplářích; svázaný v pevné vazbě. Projednáno a schváleno na poradě KPŠP - 25. 3. 2004. V Praze 25. 3. 2004 - Doc.
PhDr. Stanislav Štech, CSc. - vedoucí katedry. DRUHÝ BLOK Jak vyplývá z maximálně individualizovaného pojetí výuky v kurzu, nelze provést jeho standardní tematické členění v časovém rozvrhu.
Lze však provést členění na typická témata, typické problémy v postupu při zpracování diplomových prací - jak je tomu v textu výše uvedených Kritérií; resp. lze výše uvedená Kritéria konkretizovat, doplnit - a to dle konkrétní situace jednotlivých diplomantů v průběhu kurzu, dle situace potenciálně platné pro všechny studenty zde. V Kritériích je obecným rámcem pro konkretizaci typických problémů zpracování diplomových prací jejich rozlišení dle toho, ve kterém druhu analyzovaného materiálu spočívá těžiště badatelského zájmu (odborná literatura; empirická data; vlastní pedagogická/ preventivní/ diagnostická/ intervenční/ terapeutickou akce). Tento obecný rámec je jednak sám o sobě typickým problémem, nemá-li diplomant ujasněné své priority (celek diplomové práce pak může sklouznout např. ke kombinaci přehledové studie odborné literatury a nezávazné ilustrace tématu empirickým šetřením; nebo k podobě konkrétního empirického výzkumu tematizovaného jevu, který je uvedený souborem encyklopedických výkladů několika s jevem asociovatelných pojmů).
Jednak je doplnitelný o dva typické problémy, které přesahují tento obecný rámec (vytyčený diplomantem zpracovávaným materiálem a jeho druhy). Jde o reflexi diplomantovy motivace ke studiu daného tématu a o ujasnění si základního žánru výzkumného designu - heuristický vs. verifikační.
Motivací ke studiu daného tématu se míní výchozí a osobní empirická zkušenost diplomanta s tématem a to, v čem představuje kognitivní, badatelskou výzvu, a to nosnou pro diplomovou práci. Na první pohled jsou zvýhodněni diplomanti, kteří při volbě tématu diplomo
Anotace
Každý student absolvuje dvě konzultace týkající se vybraných problémů zpracování diplomové práce - jednu ve skupině kolegů na semináři. Podpora studentů cílově směřuje k tomu, aby u obhajoby byli schopni prezentovat svůj badatelský příběh a jeho výsledky.