Sylabus
Východiskové pojmy a konstrukce z oblasti pedagogiky, psychologie a teorie řízení, systémový pohled na vyučovací proces
Problematika vnitřních a vnějších podmínek učení, taxonomie výukových cílů, operacionalizované vymezení cílů, aplikace při strukturaci a učiva a konstrukci výukových programů
Hlavní soudobá paradigmata a směry vzdělávání související s technickými prostředky, psychodidaktické soustavy a jejich vazby k inovativním přístupům ve vzdělávání
Základní charakteristiky proudu behaviorální psychologie, behaviorální a neobehaviorální teorie učení, behaviorální strategie řízení, programované učení, historie a transfer do současnosti, systém řízeného učení
Základní charakteristiky proudu kognitivní psychologie, konstruktivistická teorie učení, instruktivní a konstruktivní v pedagogice, projektový přístup k edukaci, problémový přístup, konstruktivní a kolaborativní přístup
Koncept informační společnosti, konsekvence ekonomické a sociální, budování informační společnosti z hlediska zákl. koncepčních a programových dokumentů
Problematika klíčových kompetencí, informační gramotnosti, ICT gramotnosti a informační výchovy
Charakteristické vlastnosti a specifické rysy ICT z hlediska edukace
Didaktické aspekty technických výukových prostředků
Hlavní přínosy ICT pro vzdělávání, směry aplikace technologií ve vzdělávání, oblasti a druhy aplikací, dimenze využití ICT ve školách
Proměny edukačního prostředí na bázi ICT v procesuální, kurikulární a systémové a organizační rovině při změnách edukačního prostředí, paradigma vzdělávání a organizace vzdělávání
Anotace
Posláním předmětu Edukační technologie je revitalizovat, doplnit a systemizovat vědomosti studentů týkající se psychodidaktických východisek, vývoje a pojetí rolí a funkcí technologií, resp. technických prostředků při podpoře nebo navozování inovativních přístupů ve vzdělávání a proměn prvků edukační reality. Cílem tohoto převážně teoretického předmětu je rozvinout u studentů schopnost genetického a systémově obsahového vhledu, resp. nadhledu v oblasti edukační technologie, a tak vytvořit předpoklady pro další rozvoj ve směru využití technologií ve vzdělávání a zabezpečení moderní informační výchovy ve školské praxi.
Obsahově se předmět dotýká charakteristik vlastností a specifických rysů informačních a komunikačních technologií z hlediska edukace, jejich hlavních přínosů a oblastí aplikace ve vzdělávání, psychodidaktických kontextů inovativních přístupů a didaktického využívání technologií, aktuálních procesuálních, kurikulárních a organizačních proměn edukačního prostředí podpořených, resp. vyvolaných rozvojem technologií, se zdůrazněním vztahu mezi informačními a komunikačními technologiemi a vývojem v oblasti rolí učitele a žáka, způsobu vyučování a učení, klíčových kompetencí, ICT gramotnosti, informační výchovy, e learningu a využívání virtuálních vzdělávacích a kolaborativních prostředí. Předmět usiluje o uvědomění si širších vývojových a systémových souvislostí daných teorií a koncepcí, šíře edukačního potenciálu technických prostředků i validity postulátu, že proměny edukační reality indukované technologickým rozvojem se dotýkají všech vzdělávacích dimenzí.