Profesní etika jako způsob implementace fenoménů: dobro, pravda, spravedlnost, zodpovědnost cestou zvnitřňování těchto obsahů v myšlenkovém, emočním a volním habitu studentů. Celky bez marga nelze předávat deskripcí předmětného charakteru, ale jen cestou probouzení prostřednictvím bytostného tázání, které je zbožností myšlení.
Základem výuky je dialog, rozhovor se sebou samým prostřednictvím zkušeností s jinými. Výchova k asymetrické zodpovědnosti v době celkové - planetární, úloha elencha a sokratovského dialogu.
Základem je Patočkovo promýšlení epimelei peri tés psychés, na níž stojí evropská spiritualita vedle křesťanství a osvícenství. Seznámení s postmodernou a jejími etickými deficiencemi : "každý má svou pravdu" atd. teorie pravdy, fenomén přemnocňování jako výkaz nietzscheovského nihilismu a jeho důsledky pro každodennost.