Charles Explorer logo
🇨🇿

Autodiagnostika učitele

Předmět na Pedagogická fakulta |
OKNZ0Q123B

Sylabus

1. Koncepce přípravy kompetentního učitelea) Analýza odpovídajících kompetencí učitele (Spilková 2007).b) Vypracování metod pro osvojení těchto kompetencí.2.

Kompetence potřebné pro práci v sociálních oblastech(aplikováno na učitele):a) Odborná kompetence: - na obecné úrovni vědomosti a dovednosti týkající se vyučování předmětu a znalost psychologických a sociálně psychologických zákonitostí chování žáků a třídy.b) Sebekompetence: - znalost ?pozadí vlastního chování?, znalost vlastních tendencí, koncepcí, silných a slabých stránek.c) Sociální kompetence: - úspěšná (z hlediska cílů) chování v sociálních situacích, tj. osvojení si, v souladu s vlastními (poznanými) předpoklady, optimální formy komunikace a interakce s žáky, třídou, rodiči, učiteli (s důrazem na flexibilitu) (Ch. T.

Müller 2004).3. Zdroje a způsoby osvojování klíčových kompetencí učitelea) Odborná kompetence- obecné odborné vědomosti (oborová didaktika, pedagogická psychologie);- diagnostické údaje o žácích a třídě (pedagogická a pedagogicko psychologická diagnostika (Hrabal, Hrabal 2004).b) Sebekompetence: autodiagnostika v oblasti subjektivních (implicitních) teorií (konceptu) učitele (Hrabal, Hrabal 1988) v oblasti percepčně postojových orientací (Hrabal, Pavelková 1993, Pavelková 2002).c) Sociální kompetence:- trénink interakce se žáky (třídou, rodiči,....) ve smyslu uvědomělého a řízeného aktérství učitele ve výukové komunikaci (Helus 2007);- trénink základních komunikačních prostředků učitele.4.

Koncept osvojování profesních koncepcí učitelem se zaměřením na vyučovací činnosta) Teoretická příprava v oblasti uvedených koncepcí - pregraduální a postgraduální studium.b) Praktická příprava v oblasti uvedených koncepcí: (Hrabal, Bretzke, Traue 2007)- expozice - hospitace, sledování videozáznamu vyučovací hodiny...- reflexe - na základě reflexního schématu, (inventáře)- autodiagnostika ? diagnostika vlastních konceptů a tendencí- registrace výukové činnosti - video, deník, audio záznam- sebereflexe - analýza a interpretace autodiagnostických údajů a výsledků záznamu vyučovací činnosti pomocí sebereflexního schématu.5. Definice ? vymezení pojmůAutodiagnostikaNa obecné úrovni lze za autodiagnostiku označit aplikaci diagnostických metod na vlastní osobu.Pod pojmem autodiagnostika učitele rozumíme pak speciální diagnostickou činnost učitele v oblasti vlastních (implicitních) konceptů (vnitřních reprezentací) žáků, výuky a kritérií hodnocení žáků, zakládající se převážně na konfrontaci učitelových údajů s údaji objektivními a žákovskými (atribučně statistická metoda).Subjektivní (implicitní) teorieV sedmdesátých letech vzniká vedle výzkumu implicitních teorií, které byly vztahovány především na vztahy mezi osobnostními vlastnostmi, termín subjektivní teorie, vztahující se na všechny aspekty vlastní osoby a vnějšího světa, jak je jedinec vnímá a chápe.Ve školní oblasti se předpokládá, že subjektivní psychologické teorie učitele hrají velkou roli při řízení a zdůvodňování jeho jednání. (Müller 2003).SebereflexePod pojmem sebereflexe učitele (pod zorným úhlem oddiferencování autodiagnostiky) rozumíme řízenou, hodnotící reflexi učitele v oblasti vlastní komunikace, výuky a hodnocení žáků na základě interpretace záznamů o vlastní vyučovací činnosti (video, audio, písemná dokumentace) a autodiagnostických údajů za účelem zvýšení vlastních profesních kompetencí.6.

Autodiagnostika jako jeden z předpokladů a účinný nástroj sebereflexe učitele - teoretický konceptTeoretickým východiskem jsou koncepce autodiagnostiky učitele, založené na konfrontaci učitelovy vnitřní reprezentace jeho výchovně vzdělávacího působení, jeho interakce se žáky a osobností jednotlivých žáků s objektivními údaji percepce a sebepercepce žáků.Vnitřní reprezentace je přitom chápána jako učitelův obraz školní reality, vytvořený na jedné straně jeho obecným pojetím žáka (Helus 1982) a pojetím úspěšného žáka (Hrabal, Krykorková, Pavelková 1984), na druhé straně jeho individuálními osobnostními rysy, specifickými zkušenostmi a zvláštnostmi, projevujícími se převážně v ne zcela uvědomělém posuvu při zpracovávání percipované reality.Školní úspěšnost žáka je závislá na jeho školní zdatnosti, na požadavcích školy a na pedagogickém působení a hodnotících dovednostech a postojích učitele.Učitelovy postoje, vycházející do značné míry z jeho subjektivní teorie předmětu a pojetí úspěšného žáka, ovlivňují jeho vyučovací a hodnotící styl, náročnost výuky a jeho didaktické zaměření (Hrabal, Pavelková 1993). To se pak odráží v prožívané obtížnosti předmětu žáky, jejich vztahu k předmětu, jejich motivovanosti a konečně taky v jejich výkonech.Autodiagnostická činnost učitele pak spočívá v konfrontaci jeho konceptu žáka a předmětu s údaji o sebepojetí žáka a jeho vnitřní reprezentaci předmětu, přičemž výsledek tohoto srovnání je využitelný jednak k sebereflexi učitele na úrovni jeho konceptů žáka a vyučování a jednak bezprostředně k optimalizaci jeho výukové interakce s jednotlivými žáky.7.

Typy autodiagnostických analýza) Učitelova autodiagnostika jako předpoklad optimalizace jeho výukové interakce. - Jak učitel žáka zná ?b) Autodiagnostika učitelova pojetí úspěšného žáka jako předpoklad sebereflexe učitele v oblasti hodnocení. - Který typ žáků považuje učitel za úspěšný?c) Učitelova autodiagnostika implicitních konceptů vyučování předmětu. - Pro které žáky učitel vyučuje? Co učitel považuje za správné (chce dělat), co si myslí, že dělá, a co opravdu dělá.

Anotace

Autodiagnostika tak, jak je v kurzu chápána, není dosud běžnou problematikou v naší ani zahraniční pedagogicko-psychologické literatuře a ani jako kurz v pregraduální přípravě učitelů respektive psychologů. Pro pochopení autodiagnostických analýz je nutný vhled do relativně širokého spektra poznatků z různých oblastí psychologie.

Vedle obecnějších poznatků z oblasti pedagogické psychologie jde o problematiku pojetí žáka a pojetí úspěšného žáka, problematiku pedagogické a pedagogicko psychologické diagnostiky, problematiku konstrukce didaktických testů, sociálně psychologické problematiky včetně interakce a komunikace ve vyučování a především otázky motivace, schopností a školního prospěchu z pedagogického a pedagogicko psychologického hlediska. Na začátku magisterského studia by studenti měli mít základní vhled do všech výše uvedených oblastí.