1. Vymezení sociologie zdraví a nemoci v kontextu ostatních věd o lidském zdraví, dva prameny (náhledu) evropské tradice na nemoc a zdraví. 2.Systémový přístup v medicíně, psychosociální determinanty zdraví.
Sociální změna a zdraví. 3.Rozlišení tří základních sociologických paradigmat k problematice zdraví a nemoci 4. Kult zdraví a kult těla (personalizace), fenomém medicinizace a psychiatrizace 5.
Sociostrukturální a kulturní vlivy na nemoc a zdraví, význam sociální opory pro lidské zdraví 6. Biopolitika a biomoc versus lidské zdraví ("somatická společnost", vliv politiky a médií) 7.
Sociologické výzkumy sledující vliv životních postojů na zdraví např. "zdravé město" "zdravý dům" (WHO), dlouhověkost, osobní a profesní spokojenost, seznámení s výzkumy v oblasti World Database of Happiness aj.
Sociologie zdraví a nemoci, jako sociologická subdisciplína, se orientuje na sociální kontext zdraví a nemoci, proto úzce souvisí s pedagogickou teorií i praxí. Studenti jsou vedeni k pochopení polarity zdraví a nemoci jako komplexního zkoumání vzájemného propojení sociálních systémů (rodiny, společnosti) a procesů, které mají bezprostřední dopad na fungování lidského systému, jedince, včetně kontextů, spoluutvářejících jeho život.
Vést studenty k náhledu, že lidské zdraví (smysl) nemoci a zdraví je nutno vnímat v psychosociální rovině. Jde o rozšíření pohledu na lidské zdraví (WHO) a navazuje na dimenzi psychologie zdraví.
Podán přehled současných sociologických intepretací sociologie zdraví a nemoci. Nemoc v sociologickém kontextu, sociální důsledky nemoci, sociologie lékaře a role lékaře, sociologie pacienta a role pacienta, role sestry, sociální nerovnost a lidské zdraví.
Každá nemoc, každá závažná životní událost se stává součástí životního příběhu a je pochopitelná v sociálním kontextu vztahových rovin jedince (rodina, partnerství, sociálních skupin) a současně i sociálních systémů.