Sylabus
Dějiny české literatury I. (Prezenční forma studia, OPBC2L108A) Sylabus semináře (vyučující T. Kubíček, J. Smrčka, L. Neumann)
1. týden semestru (22.-26.2.) Úvodní hodina (nácvik rozboru a interpretace prózy a poezie)
2. (1.3.-5.3.) Karel Toman: Měsíce
3. (8.3.-12.3.) Josef Čapek: Stín kapradiny (seminář T. Kubíčka) Karel Čapek: Válka s Mloky (seminář J. Smrčky) Richard Weiner: Škleb (seminář L. Neumanna)
4. (15.3.-19.3.) Jaroslav Durych: Rekviem (seminář T. Kubíčka) Karel Čapek, Josef Čapek: Ze života hmyzu (seminář J. Smrčky) Josef Čapek: Stín kapradiny (seminář L. Neumanna)
5. (22.3.-26.3.) Vítězslav Nezval: Edison (seminář T. Kubíčka a L. Neumanna) Jaroslav Hašek: Osudy dobrého vojáka Švejka (seminář J. Smrčky)
6. (29.3.-2.4.) Vladislav Vančura: Markéta Lazarová (seminář T. Kubíčka a L. Neumanna); POZOR: v pátek
2.
4. se seminář T. Kubíčka (ani přednáška) nekonají Vítězslav Nezval: Edison (seminář J. Smrčky)
7. (5.4.-9.4.) Vladislav Vančura: Markéta Lazarová (seminář T. Kubíčka) - v pondělí
5.
4. se seminář nekoná! František Halas: Dokořán; I. Blatný: Dílo (seminář L. Neumanna) semináře J. Smrčky se nekonají (pondělní svátek)
8. (12.4.-16.4.) Ivan Blatný: Melancholické procházky, Hledání přítomného času, Stará bydliště (seminář T. Kubíčka) - Vladislav Vančura: Markéta Lazarová (seminář J. Smrčky) Egon Hostovský: Cizinec hledá byt (seminář L. Neumanna)
9. (19.4.-23.4.) Josef Jedlička: Kde život náš je v půli se svou poutí (seminář T. Kubíčka a L. Neumanna) František Halas: Dokořán (seminář J. Smrčky) Josef Jedlička: Kde život náš je v půli se svou poutí (seminář L. Neumanna)
10. (26.4.-30.4.) Bohumil Hrabal: Obsluhoval jsem anglického krále (seminář T. Kubíčka a L. Neumanna) Jan Čep: ze sbírky Dvojí domov (1926) Domek, Bouře, Dvojí domov, Kozlovice, Peněženka, Do města, Elegie a ze sbírky Zeměžluč (1931) Cesta na Jitřní (seminář J. Smrčky)
11. (3.5.-7.5.) Jáchym Topol: Anděl (seminář T. Kubíčka a L. Neumanna) Karel Poláček: Okresní město (seminář J. Smrčky)
12. (10.5.-14.5.) Jan Balabán: Prázdniny (seminář T. Kubíčka a L. Neumanna) Jiří Voskovec, Jan Werich: Caesar, Balada z Hadrů, Těžká Barbora (seminář J. Smrčky)
Anotace
Předmět umožňuje pochopit základní vývojové a tematické procesy v české literatuře dvacátého století. Je zaměřen především na přelom 19. a dvacátého století a na celou plochu dvacátého století (v prvním semestru jsou akcentovány procesy, které jsou charakteristické pro první polovinu dvacátého století a jejichž vývojové stopy je možné sledovat i následujícím období, v druhém semestru se pak pozornost přesouvá k těm jevům, které jsou specifičtější pro druhou polovinu dvacátého století) a je založen na principu synchronních řezů na diachronním pozadí. Nejde přitom o tradiční vytváření chronologických celků, které se pokoušejí postihnout v rámci omezeného časového období různorodé procesy a oblasti vývoje literatury, ale jde o vytváření tematicky soustředěných celků, které sledují základní témata, popřípadě základní funkce, které ovlivňovaly a ovlivňují podobu české literatury nejenom v krátkodobém horizontu, ale vytvářejí základní vývojové linky, které se různě variují v odlišných historických kontextech v celém průběhu dvacátého století a vytvářejí tak dlouhodobou specifiku české literatury v kontextu literatury světové. Kurs není zaměřen na textocentrickou literární historii, ale ukazuje literaturu jako součást specifických kulturních a sociálních modelů (kulturního pole či kulturní mapy), které ovlivňovaly podobu českého umění a českého myšlení ve dvacátém století. Cílem kurzu je umožnit studentům, aby pochopili trvalé či dlouhodobější procesy v dějinách literatury, ale zprostředkovaně i v dějinách české společnosti, a které jsou živou součástí naší aktuální zkušenosti s národní kulturou. Základní jednotkou se stává kulturní model, jeho principy studenti mají pochopit, k čemuž budou sloužit nejenom literární díla, ale i příklady z jiných druhů umění. Studenti by tak měli získat představu o komplexnější struktuře umění (nebudou tedy literaturu vnímat jako oddělenou oblast) a současně by měli získat vědomosti o procesech, které formovaly a formují aktuální podobu světa (literárního, kulturního i společenského), v němž žijí a které nacházejí svůj výraz v literatuře či prostřednictvím literatury. Dějiny literatury se tak pomocí tohoto kurzu stanou specifickým nástrojem poznání, které vede k sebereflexi národní i individuální. Kurz by také měl formulovat jednotlivá témata jako problémové okruhy, které ponoukají k myšlení a tedy k nové reflexi i sebereflexi.
Klíčovou otázkou přednášek prvního běhu (6 přednášek) je téma proměny estetických koncepcí na počátku dvacátého století a jejich následný vývoj: Zajímá nás okamžik, kdy se umění stává svébytnou estetickou doménou, v níž se odrážejí prudké proměny společnost i souvislosti s krizí racionality, důvěry a poznání. Soustředíme se na proměnu vztahu mezi uměním a skutečností, která je na jedné straně modelována odmítnutím principu miméze a na straně druhé hledáním nového zdroje umění (estetické skutečnosti a estetického postoje) a uměleckých reprezentací. Zajímat nás bude proměna poetiky a souboj estetických koncepcí v rámci myšlenkového a uměleckého pohybu, který je možné označit širokým pojmem modernismus. Klíčové bude zasazení vývoje českého umění do vývoje umění světového a vytvoření krajiny otázek a funkcí jež umění produkuje, které jsou stálou součástí naší aktuální situace.
Dekadence a symbolismus I.
Dekadence a symbolismus II.
Moderna – koncepce I. (vývoj moderny a její dílčí fáze, zdroje moderní situace, hledání jazyka moderního umění, vývoj světového románu před první světovou válkou, klíčové otázky umělecké moderny, princip syntézy)
Moderna - koncepce II. Od Manifestu české moderny k Umělecké revue. Druhá fáze české moderny a Almanach na rok 1918, expresionismus, pražská německá literatura. Třetí fáze české moderny, literární tvar. Poetismus a surrealismus.
Nová podoba moderního umění Skupina 42 a Skupina Ra. Návrat modernismu po roce 1945 a poválečná proměna úkolu moderního umění
Český literárněvědný strukturalismus