Syllabus
témata přednášek a texty pro seminář Tomáše Kubíčka termín přednáška seminář 12.10
Česká otázka a spor o smysl českých dějin 19.10.
Budování státu (I. Čapkovsko- peroutkovská generace)
Karel Čapek: Věc Makropulos 26.10.
Budování státu II.: Situace katolické inteligence v literárním životě první republiky a její další osud
Jaroslav Durych: Menší valdštejnská trilogie 2.11.
Literatura a Velká válka
Jaroslav Hašek, Osudy dobrého vojáka Švejka 9.11.
Reprezentace druhé světové války a válečného tématu po roce 1945 do současnosti
Josef Škvorecký. Zbabělci 16.11.
Literatura a společnost 50. let
Václav Řezáč: Nástup 23.11.
Společenský román šedesátých let, romány deziluze
Jan Procházka: Svatá noc 30.11.
Česká poezie šedesátých let. Kadluby Nobelovy ceny
František Hrubín: Romance pro křídlovku 7.12.
Destrukce literárního života po roce 1969, normalizace a obnovení chaosu po roce 1989
Jiří Kratochvil: Uprostřed noci zpěv 14.12.
České drama v z ákladních obrysech
Václav Havel: Vyrozumění/Zahradní slavnost 21.12.
Karel Čapek – vzorový autor českého literárního života 1. poloviny 20. století
Karel Čapek - z noetické trilogie 4.1.
Milan Kundera – literární osud 20. století
Nevědění
Témata seminářů Jiřího Smrčky
Josef Škvorecký: Zbabělci 17.10.2023
Václav Řezáč: Nástup 24.10.2023 poezie všedního dne
(Jiří Šotola: Svět náš vezdejší, Miroslav Holub: Slabikář, a další sbírky dle výběru studentů) 31.10.2023
Josef Topol: Konec masopustu 7.11.2023
František Hrubín: Romance pro křídlovku 14.11.2023
Václav Havel: Vyrozumění 21.11.2023
Milan Kundera: Žert 28.11.2023
Ladislav Fuks: Myši Natálie Mooshabrové 5.10.2023
Bohumil Hrabal: Obsluhoval jsem anglického krále 12.10.2023
Jaroslav Seifert: Býti básníkem 19.10.2023
Jáchym Topol: Anděl 2.1.2024
Annotation
Předmět umožňuje pochopit základní vývojové a tematické procesy v české literatuře dvacátého století. Je založen na principu synchronních řezů na diachronním pozadí.
Nejde přitom o tradiční vytváření chronologických celků, které se pokoušejí postihnout v rámci omezeného časového období různorodé procesy a oblasti vývoje literatury, ale jde o vytváření tematicky soustředěných celků, které sledují základní témata, popřípadě základní funkce, které ovlivňovaly a ovlivňují podobu české literatury nejenom v krátkodobém horizontu, ale vytvářejí základní vývojové linky, které se různě variují v odlišných historických kontextech v celém průběhu dvacátého století a vytvářejí tak dlouhodobou specifiku české literatury v kontextu literatury světové. Cílem kurzu je umožnit studentům pochopit trvalé či dlouhodobější procesy v dějinách literatury, ale zprostředkovaně i v dějinách české společnosti.
Studenti by tak měli získat představu o komplexnější struktuře umění (nebudou tedy literaturu vnímat jako oddělenou oblast) a současně by měli získat vědomosti o procesech, které formovaly a formují aktuální podobu světa (literárního, kulturního i společenského), v němž žijí a které nacházejí svůj výraz v literatuře či prostřednictvím literatury. Dějiny literatury se tak pomocí tohoto kurzu stanou specifickým nástrojem poznání, které vede k sebereflexi národní i individuální, čímž se ukáže na didaktický potenciál tématu.
Cílem přednášek Dějiny české literatury I, tj. prvního běhu, je ukázat vývoj literatury jako součásti strukturních procesů vývoje společnosti, který současně pomáhá modelovat. V přednáškách není opouštěn význam literatury jako estetické skutečnosti, ale současně jsou ukázány jiné funkce, které na sebe přejímá, či role, které v české společnosti 20. století hraje. Česká otázka a spor o smysl českých dějin – (vliv literatury na utváření národní identity, identifikační funkce literatury).
Budování státu (státotvorná a vlastenecká funkce literatury). Protimoderní opozice (varovná funkce literatury).
Literatura dějinného traumatu (reakce na 1. a 2. světovou válku, narativizace traumatizující minulosti, terapeutická funkce literatury). Socialistický realismus a petrifikace literárního vývoje (politická funkce literatury, literatura a neliterární normy, role literatury ve zpolitizovaném světě).
Obnovení chaosu v české literatuře po roce 1989 (literatura jako součást postmoderního světa). Jako modelovou osobnost pro výklad dějin české literatury tohoto období budeme tematizovat Milana Kunderu, jehož dílo získá naši soustředěnou analyzující i syntetizující pozornost v závěru přednášek