1. blok: VÝCHODISKA A PARADIGMATA PSYCHOLOGICKÝCH PŘÍSTUPŮ pluralita přístupů v psychologii synchronní a diachronní přístup pojem paradigma, T. Kuhn: ?Struktura vědeckých revolucí? cyklus vývoje vědy: a) období normální vědy, b) období krize, c) revoluce 2. blok: ÚROVNĚ PARADIGMATU V PSYCHOLOGII rovina filosofických východisek (transscientálních kategorií) rovina psychologických východisek (předmětných kategorií) rovina metodologických postupů rovina pojmoslovná a terminologická 3. blok: PRESKRIPCE JAKO DIMENZE POPISU PARADIMAT V PSYCHOLOGII preskripce: bipolární pojmy, jejichž prostřednictvím je možné charakterizovat určité stránky různých psychologických směrů charakteristika vybraných preskripcí 1. vědomé - nevědomé (obsahy) 2. objektivismus ? subjektivismus 3. determinismus ? indeterminismus 4. empirismus ? racionalismus 5. funkcionalismus ? strukturalismus 6. induktivní - deduktivní (metoda) 7. mechanicismus ? vitalismus 8. objektivismus ? subjektivismus (metodologicky chápáno) 9. molekulárnost ? molárnost 10. monismus ? dualismus 11. naturalismus - supernaturalismus 12. nomotetický - idiografický (přístup) 13. periferismus - centralismus 14. purismus ? utilitarismus 15. kvantitativní - kvalitativní (přístup) 16. racionalismus ? iracionalismus 17. statický ? dynamický: 18. statický - vývojový přístup 4. blok: PSYCHOLOGICKÁ PARADIGMATA V POHYBU: pohyb a rozpory psychologického myšlení ? McLuhanova tetráda (figura a pozadí) 4 otázky: 1) na co tato idea ?vrhá světlo?? (FIGURA) 2) co je zde překonáváno? (POZADÍ) 3) Co je zde aktualizováno? Na co se zde navazuje? (FIGURA) 4) Co je (nevyhnutelnou) inverzí? ?V co se to nakonec zvrhne?? (POZADÍ) 5. blok: CHARAKTERISTIKA VYBRANÝCH PŘÍSTUPŮ A PARADIGMAT strukturalismus a funkcionalismus behaviorismus gestaltismus
Freudova psychoanalýza
Jungova hlubinná psychologie
Adler, neopsychoanalýza, Berne existenciální a humanistická psychologie transpersonální psychologie kognitivní psychologie kulturně historický přistup 6. blok: SCIENTISMUS (VERSUS ANTROPOLOGICKÝ PŘÍSTUP) V PSYCHOLOGII analytický přístup preferování mechanických vazeb kauzální přístup kvantifikace jevů převaha diskursivního myšlení přísný determinismus nomotetický přístup ahistorické pojetí reduktivní postupy pasivní pojetí člověka 7. blok: HODNOTOVÁ, NORMATIVNÍ STRÁNKA PSYCHOLOGICKÝCH PŘÍSTUPŮ: psychologické přístupy mají v sobě v různé míře obsaženo pojetí OPTIMA schéma, v němž jsou nastolovány otázky optima, norem či hodnot: identifikace ?potíže? (problému, konfliktu) hledání zdroje ?potíže? hledání řešení s ohledem na určitý optimální, žádoucí stav, tj. cíl, který je nositelem určité hodnoty tedy schéma: POTÍŽ (zdroj) ? ŘEŠENÍ ? CÍL (hodnota) příklady: psychoanalýza, analytická psychologie, individuální psychologie, transakční analýza, logoterapie ad.
Příklad normativního rozměru psychol. přístupů: Freud
POTÍŽ: konflikty uvnitř jedince (výraz konfliktu mezi ?přírodou a civilizací?
ŘEŠENÍ: třeba překonat infantilní fixace, vědomým způsobem řešit konflikty, identifikovat se jako realistický jedinec vědomý si sebe sama
CÍL: vědomí, silné ego, přizpůsobení realitě, schopnost sublimace
Příklad normativního rozměru psychol. přístupů: Adler
POTÍŽ (a její zdroj): pocit méněcennosti kompenzovaný touhou po moci, mocenské strategie ega uplatňující v různých životních liniích
ŘEŠENÍ: překonání mocenských hrátek ega
CÍL: společenský cit, realizace zralých vztahů k lidem
Příklad normativního rozměru psychol. přístupů: Berne
POTÍŽ: Fungujeme v rámci jakýchsi rigidních scénářů ? her, které jsou výrazem naší neschopnosti skutečné intimity, neschopnosti spontánně a pružně volit a uvědomovat si, co vlastně děláme
ŘEŠENÍ: Je třeba pojmenovat a prokouknout hry, vzdát se zisku, který přinášejí
CÍL: vědomí toho, co děláme, spontaneita pružného rozhodování, intimní vztahy, přijetí rizika a odpovědnosti
Příklad normativního rozměru psychol. přístupů: Fromm
POTÍŽ: člověk není schopen unést svojí svobodu a rozpory existence a utíká k různým formám ?úniků?. Toto má vedle individuální roviny své zdroje a obdoby také na rovině společenského uspořádání
ŘEŠENÍ: třeba měnit sebe i společnost
CÍL: 1) milovat 2) tvořit 3) být zakořeněný 4) mít vlastní identitu 5) rozumět světu i sobě v něm 8. blok: POSTMODERNÍ OBRAT V PSYCHOLOGII obecná charakteristika postmoderního obratu: relativizace moderní racionality, důvěry v pokrok, relativizace vědy od universálního k lokálnímu od individuálního subjektu k sociálnímu kontextu od objektivní reality k realitě sociálně konstruované sociální konstruktivismus diskursivní psychologie kritická psychologie narativní psychologie 9. blok: SOCIÁLNÍ KONSTRUKTIVISMUS PODLE McLUHANOVY ?TETRÁDY?:
FIGURA: psychické procesy jako sociální, jako konstrukce, skrze diskurs
PŘEKONÁVÁNO: autonomní individuum, objektivní psych. realita, mentalismus, universální psychické zákonitosti
AKTUALIZACE: např. symbolický interakcionismus, Lacanova reinterpretace psychoanalýzy, Vygotský ad.
INVERZE: rozpuštění psychologie v sociologii či lingvistice / zaujatý (zato však přiznaný) nástroj ideologických pozic 10. blok: PSYCHOLOGIE A IDEOLOGICKÁ KRITIKA psychologie a naturalizace ideologická kritika jako ?de-naturalizace? ideologie jako representace imaginárního vztahu subjektu k jeho reálným podmínkám
?odkud? můžeme kritizovat ideologii
Cílem kursu je získání základního přehledu o pluralitě přístupů v psychologii, o východiscích a paradigmatech jednotlivých přístupů a o pohybu a vývoji psychologického myšlení. V přednáškách je uplatněno dvojí hledisko: synchronní a diachronní.
Synchronní hledisko mapuje prostor plurality paradigmat. Je vycházeno z Kuhnova pojetí paradigmatu jakožto vzoru či kritéria vědeckého výzkumu.
Jsou rozlišeny čtyři úrovně paradigmat: filosofická východiska, předmětné kategorie, metodologie a terminologie. Pro popis charakteristik jednotlivých paradigmat jsou využity Watsonovy preskripce (systém bipolárních pojmů, jejichž prostřednictvím je možné charakterizovat různé stránky jednotlivých psychologických směrů).
Diachronní hledisko ze zaměřuje na pohyb a peripetie vývoje psychologického myšlení. Pozornost je věnována významným krizím a rozporům uplatňujícím se při vzniku jednotlivých psychologických škol.
V centru zájmu stojí především rozpor scientistických a antropocentrických přístupů. Z výše uvedených hledisek je pojednáno o jednotlivých psychologických směrech a přístupech.
Závěrečná část kursu se zabývá otázkami souvisejícími s ?postmoderním obratem? v psychologii.