Předmět uvádí studenty do současného ontologického myšlení, seznamuje je s jejich hlavními koncepcemi a teoretickými základy. Student by měl získat nejen přehledové znalosti o současné ontologii, nýbrž také porozumět jejím východiskům, metodologii, kulturně historickým souvislostem jejího vzniku a jejím konsekvencím ve vědě, umění a politice. Student by měl být schopen orientovat se v diskusích, které dnes na tomto poli probíhají. Cílem je, aby absolvent předmětu dokázal pracovat s koncepcemi současné ontologie v dalších oborech filosofie a společenských věd, včetně filosofie výchovy a vzdělávání.
Obsah:
● Spor o povahu bytí v současné ontologii. Vitalistní ontologie (Deleuze), objektová ontologie (Graham Harman), nový materialismus (De Landa,); spekulativní realismus (Meillassoux); posthumánní „ne-filosofie“ (Laruelle, Kolozová); ontologie mnohosti a události (Badiou); ontologie reálna (Žižek); nesubstanční ontologie (Bondy); evoluční ontologie (Šmajs). Historická situovanost ontologie (Adorno). Dělící linie v současné ontologii: role subjektu a hranice. Problém humanismu a posthumanismu.
● Co znamená materialistická ontologie? Kritika platonismu, aristotelismu, sovětského „dialektického materialismu“ a „antropocentrismu“. Existují základní ontologické principy (idea, logos, hmota)? Badiouova a Žižkova myšlenka, že bytí je méně než nic. Heideggerovo pojetí věci („Un-ding“) jako inspirační zdroj materialistické ontologie.
● Ontologie, subjekt a pravda v Badiouově myšlení. Proč filosofie nevytváří pravdy? Existence pravd mimo filosofii (věda, politika, umění, láska). Badiouvo pojetí situace jako podmínky vzniku pravdy-události. Generická procedura a problematika sociální změny. Intenzita jevení pravdy v mnohosti „světů“. Problém sociologických deficitů Badiouvy ontologie (pojem procesu, tendence a anticipace). Rozvedení Badiouovy ontologie v politické filosofii, teorii umění a filosofii výchovy.