Vybrané kapitoly z francouzské literatury 20. století s důrazem na díla a autory kanonické. V ývoj románu a epických žánrů: Marcel Proust (Du côté de chez Swann, 1913); André Gide (Les Faux-Monnayeurs, 1926); „surrealistický román“: André Breton (Nadja, 1928). Dědictví surrealismu: Michel Leiris (L’Âge d’homme, 1939; De la littérature considérée comme une tauromachie, 1939); existencialismus: Jean-Paul Sartre (La Nausée, 1938); Albert Camus (L’Étranger, 1941; Le Mythe de Sisyphe, 1941; La Chute, 1957).
Epistemologický zlom: krize dosavadního pojetí subjektu, skutečnosti a jejího uměleckého zobrazení; román a problematizace času a časovosti po Bergsonovi a Husserlovi; modernistické přístupy k románovému uchopení subjektivity a niternosti; antimimetismus a antiiluzivnost; román, osobní zkušenost a fenomenologie; experimenty s introspekcí; subverze a transgrese coby zásadní gesto modernity; mise-en-abyme a autoreflexivita žánru; mýtus a způsoby, jimiž s ním román zachází; román mezi odkouzlením a znovu-okouzlením skutečnosti