Klíčovým a častým problémem studentů je prezentovat v příslušných kapitolách diplomové práce (zvláště - Závěr, Resumé) a u obhajoby to podstatné, co se ve svém výzkumu dozvěděli; jako rozdíl mezi tím, co o svém tématu věděli na počátku své badatelské práce a co o něm vědí v jejím závěru. Místo toho pak nabízejí popisy kapitol, líčení organizačních potíží se získáváním odborné literatury a/nebo empirických dat, propagaci svého tématu (jako propagaci: mravního imperativu pro určitou oblast života společnosti; tématu opomíjeného "naší" odbornou literaturou; diagnostické, poradenské či terapeutické metody "u nás" dosud nepoužívané).
Problém je v daném kurzu koncipován jako problém nepřekonaných bariér a slepých míst v kvalitativní (pojmové) práci, tj. jako problém jejího nedostatečně propracovaného příběhu (analytického - týkajícího se analýzy a interpretace vlastního materiálu; a badatelského - týkajícího se celého designu výzkumu). Na tento problém odpovídající výuka je pojata jako preventivní, maximálně individualizovaná, motivační až terapeutická.
O existenci tzv. badatelské neurózy (dle teorie G. Devereuxe - viz Literatura - doporučená) jsou studenti jen informováni; není předmětem analýzy.
Předmětem analýzy a intervence jsou zmíněné bariéry a slepá místa v badatelské práci studentů; pojaté věcně - jako kognitivní a behaviorální (vs. emocionální). Vůči individuální péči ze strany vedoucího diplomové práce je metodologická konzultace nabízená v daném kurzu jemu subordinovaná.
Společnou platformou jsou Kritéria hodnocení diplomových prací (projednaná a schválená na poradě katedry 25. 3. 2004). To navíc nabízené spočívá: v čase pro reflexi vlastní badatelské práce studenta, v mobilizovaném brain trustu skupiny jeho studentů-kolegů a v různorodosti jejich uvažování; nezbytně se studentům odhaluje to, co je pro ně v implicitním porozumění s jejich vedoucím diplomové práce dosud jen provizorní a vágní; případně, pokud instrukce svých vedoucích interpretují omezeně či desinterpretují, nabízí se jim korektivní alternativy v jejich chápání. Organizačně je práce v kurzu podřízena tomu, aby student získal zápočet na základě prezence na seminářích a dvou konzultací se svým konzultantem z řad vyučujících (případně s jiným členem katedry, nikoli s vedoucím diplomové práce; pokud to problematika řešená studentem či jejich počet vyžadují a pokud jej student pro tuto spolupráci získá).
Konzultace se týkají dílčích problémů v postupu při zpracování diplomové práce; přičemž druhý nějakým způsobem navazuje na první - v průběhu semestru student v určité oblasti postupu při zpracování diplomové práce nějak pokročí. Ke konzultacím předkládá student svému konzultantovi písemné memorandum (prezentace materiálu, formulace problému, návrh řešení).
Je žádoucí, aby alespoň jedna konzultace proběhla na semináři s celou skupinou studentů (pro tuto si student připravuje krom ústní prezentace svého memoranda též případný handout pro ostatní studenty). Ústní prezentaci svého memoranda (na semináři či individuální konzultaci se svým školitelem) pak student provádí s pomocí pojmové mapy. Rozvrh práce v průběhu semestru se člení na první blok úvodních dvou seminářů a druhý blok seminářů následujících, postupně věnovaných jednotlivým studentům ve skupině. PRVNÍ BLOK Na prvním semináři se studenti seznámí s koncepcí kurzu, požadavky k zápočtu a s Kritérii hodnocení diplomových prací (viz dále).
Na druhém semináři získají studenti své konzultanty z řad vyučujících v kurzu a jsou seznámeni s příklady diplomových prací příkladných (které byly obhájené jako výborné, případně navíc získaly cenu) a diplomových prací problematických (sice obhájené, avšak jako dobré a typické pro nenaplnění Kritérií v některém ze základních požadavků). Studenti a školitelé se řídí Opatřením děkana č. 37/2017 O podrobnostech pro závěrečné práce; a jeho přílohou. Tyto obecné normy jsou konkretizované v následujících Kritériích. Kritéria hodnocení diplomových prací na katedře psychologie 1.
K obhajobě studenti předkládají materiálovou práci (text) - zprávu o svém bádání ve vybraném tématu. Diplomové práce se mohou lišit podle toho, jaký druh materiálu student analyzuje (ve kterém druhu analyzovaného materiálu spočívá těžiště badatelského zájmu): a) odborná literatura; b) empirická data; c) vlastní pedagogická/ preventivní/ diagnostická/ intervenční/ terapeutická akce. 2.
Za nepřípustné se považuje: 2.1 Aby práce, jejíž těžiště je v analýze odborné literatury, měla povahu kompilátu; aby postrádala vlastní badatelskou otázku a analytický příběh (např. ve výkladu sporu mezi dvěma autory, školami; nebo ve výkladu podmíněnosti pojmů (používaných zkoumaným autorem/školou) širším kulturním či užším oborovým kontextem). 2.2 Aby práce - 2.2.1 jejíž těžiště je v analýze statistických souborů dat - spočívala jen na prvním třídění (bez hledání, analýzy a interpretace kontingence/korelace sledovaných proměnných); a v případě myšlenkového experimentu s formulací hypotéz, aby tyto hypotézy nebyly heuristicky a teoreticky zdůvodněné; 2.2.2 jejíž těžiště je v analýze dat z terénu - pouze data prezentovala, bez jejich kvalitativní analýzy a interpretace (souhrnné přepisy záznamů z pozorování/rozhovorů patří do příloh). 2.3 Aby práce, jejíž těžiště je v analýze vlastní pedagogické/ preventivní/ diagnostické/ intervenční/ terapeutické akce, pouze prezentovala metodiku/písemnou přípravu a/nebo záznam o průběhu akce (lze publikovat v přílohách) - bez jejich analýzy a interpretace. 3. Pro práce, jejichž těžištěm je empirický či akční výzkum (ad 1. b/c), je požadována diskuse vlastních zjištění a závěrů s odbornou literaturou.
Pro práci s literaturou u všech typů práce jsou nepřípustné neodůvodněné citace "z druhé ruky"; z citací používaných jako názor "autorit" mají nižší hodnotu citace slovníků, encyklopedií, přehledových prací či učebnic pro SŠ či popularizační texty - než citace vědeckých monografií a článků v recenzovaných periodikách. 4. Práce nejsou hodnoceny (pozitivně/negativně) za volbu vědeckých metodologických či teoretických přístupů ("škol"). DRUHÝ BLOK Jak vyplývá z maximálně individualizovaného pojetí výuky v kurzu, nelze provést jeho standardní tematické členění v časovém rozvrhu.
Lze však provést členění na typická témata, typické problémy v postupu při zpracování diplomových prací - jak je tomu v textu výše uvedených Kritérií; resp. lze výše uvedená Kritéria konkretizovat, doplnit - a to dle konkrétní situace jednotlivých diplomantů v průběhu kurzu, dle situace potenciálně platné pro všechny studenty. V Kritériích je obecným rámcem pro konkretizaci typických problémů zpracování diplomových prací jejich rozlišení dle toho, ve kterém druhu analyzovaného materiálu spočívá těžiště badatelského zájmu (odborná literatura; empirická data; vlastní pedagogická/ preventivní/ diagnostická/ intervenční/ terapeutickou akce). Tento obecný rámec je jednak sám o sobě typickým problémem, nemá-li diplomant ujasněné své priority (celek diplomové práce pak může sklouznout např. ke kombinaci přehledové studie odborné literatury a nezávazné ilustrace tématu empirickým šetřením; nebo k podobě konkrétního empirického výzkumu tematizovaného jevu, který je uvedený souborem encyklopedických výkladů několika s jevem asociovatelných pojmů).
Jednak je doplnitelný o dva typické problémy, které přesahují tento obecný rámec (vytyčený diplomantem zpracovávaným materiálem a jeho druhy). Jde o reflexi diplomantovy motivace ke studiu daného tématu a o ujasnění si základního žánru výzkumného designu - heuristický vs. verifikační. Motivací ke studiu daného tématu se míní výchozí a osobní empirická zkušenost diplomanta s tématem a to, v čem představuje kognitivní, badatelskou výzvu, a to nosnou pro diplomovou práci.
Na první pohled jsou zvýhodněni diplomanti, kteří při volbě tématu diplomové práce vycházejí z rozsáhlejší osobní zkušenosti s tematizovaným jevem, oproti těm, které oslovila jen formulace tématu diplomové práce a kteří zatím netuší, o čem to je. (Např. když diplomantka volí téma Profesní uplatnění sluchově postižených, když se týká i jejího bratra; když volí téma Vliv učitelského povolání na ženu - matku, když má za sebou sama zkušenost matky vyučující na prvním stupni ZŠ; když volí téma Sebepojetí chronicky nemocných dětí, když sama takovou chorobou trpí; když volí téma Využití příběhu při práci s dětmi s SPÚ, když sama hraje ochotnické divadlo; když volí téma Začlenění žáka z menšiny ve škole, když sama pracuje jako dobrovolnice v romské komunitě; když volí téma Mediace významu ve hrách na hrdiny, když sama jako gamemaster několik měsíců vede sk
Each student undergoes two consultations concerned with selected problems of their work on diploma theses (preferably one of them on the seminar of the whole group). The course work is aimed towards supporting students' ability to present the essentials of their research findings.
First all students get acquainted with the official Criteria for the evaluation of diploma theses. Later the tackled issues are articulated ad hoc, according to individual needs of particular students.
Anyhow, in particular cases the students cope with two general basic issues. They have to elucidate (for themselves) their initial motivation in studying the selected theme and the basic genre of their research design (verifying x heuristic).
The course work is at the same time a suitable means of stimulating students to pass from preparative activities to analytical work with relevant material (literature, empirical data).
Pro tento dotaz bohužel nemáme k dispozici žádné další výsledky.