Syllabus
V kursu nejprve vymezíme tři fundamenty moderny: autonomii subjektu, autoritu rozumu, dimenzi budoucnosti, a jejich kořeny, kořen antický, židokřesťanský, a osvícenský. Ukážeme si dvě základní myšlenkové linie moderny, které z těchto kořenů vybíhají, linii kantovskou a linii marxovskou. Soustředíme se na vývoj těchto linií ve dvacátém století a na jejich současné vyústění. Zaměříme se na zakladatele a pokračovatele ´kritické teorie´ (Frankfurtské školy), na Adorna, Horkheimera, Fromma, Marcuseho, Benjamina, Habermase, Honnetha, Jamesona, Žižka. Zamyslíme se nad současnou postmoderní kritikou jednotlivých fundamentů moderny a nad úskalími této kritiky tváří v tvář současným civilizačním a ekologickým hrozbám.
Po tomto zkoumání vzniku, vývoji a významu moderny si položíme otázku, jaký je vztah mezi modernou a mytickým, ,premoderním‘ pojímáním světa a člověka, v čem spočívají nedostatky mytického chápání světa a v čem nedostatky moderny. Charakterizujeme základní významy mýtu. Mýtus představíme jako celistvý model reality, a zaměříme se na hlubší souvislost mýtu a moderny, abychom pochopili, proč ve dvacátém století (např. v nacismu) dochází k regresivním převratům moderny na mýtus. Za účelem hlubšího pochopení těchto souvislostí se budeme věnovat mytickým a uměleckým vzorům (archetypům), které přispěly k vytvoření fundamentů moderny. Zaměříme se na postavu Prométhea, Odyssea a Fausta.
Témata:
První okruh: vznik, vývoj a význam moderny
A1. Moderna jako celkový přístup ke světu a člověku
Čím se vyznačuje moderní postoj ke světu?
Časový význam pojmu ´moderna´
Premoderní, moderní, postmoderní postoj a jejich vztah k minulosti, současnosti a budoucnosti.
Kvalitativní význam pojmu ´moderna´
Tři fundamenty moderny: svoboda subjektu, autonomie rozumu, dimenze budoucnosti
Universalismus moderny
Moderna a krizové fenomény současnosti
A2. Založení moderního emancipačního humanismu: evropské osvícenství osmnáctého století
Antické, židokřesťanské a renesanční kořeny humanismu
Osvícenské myšlení. Jeho východiska, charakter a cíle.
Význam N. Machiavelliho a Fr. Bacona
Představitelé osvícenství: Smith, Locke, Vico, Montesquie, Voltaire, ´encyklopedisté´,
Herder.
Živé problémy doby jako základní hledisko osvícenství. Význam literatury. Voltairův
´Candide´, Diderotův ´Synovec Rameaův´.
Prohloubení a kritická reflexe osvícenství: Rousseau, Mendelssohn
Hegelův výklad osvícenství ve Fenomenologii: ´užitečnost´ a masovost jako výsledek osvícenství
Odvrácená tvář osvícenství: markýz de Sade
Osvícenství a francouzská revoluce (Condorcet, Cabanis, Burke, de Maistre, aj.)
A3. Dvě linie moderního emancipačního myšlení a, normativní linie
Kant a osvícenství
Kantovo vymezení subjektu
Kant a náboženství
Weber a jeho vymezení moderny jako rozpojení kognitivní, etické a estetické sféry
Habermas a teorie komunikativní racionality (2. generace kritické teorie)
Honneth a teorie uznání (3. generace kritické teorie) b, obsahová linie
Marxovo pojetí člověka
Analýza dějin
Vzájemná podmíněnost subjektu a dějin
Osvícenství a utopie
Lukács a ´zvěcnění´ moderního světa
Kritická teorie (1. generace)
Adornova/Horkheimerova ´Dialektika osvícenství´
Benjaminovy ´Dějinně filosofické teze´
Marcuse, Fromm a ´freudomarxismus´
Západní marxismus: Lukács, Gramsci, Bloch, Sartre, Althusser
Český marxismus: Kosík, Kalivoda
Lacan, Žižek a obnova (politické) subjektivity v postmoderně
A4. Postmoderní kritika fundamentů moderny
Co je to postmoderna?
Lyotardova kritika projektu moderny jako velkého vyprávění
Foucaultova a Deleuzova kritika moderního pojetí subjektu
Derridova kritika evropské racionality (´logocentrismu´)
A5. Současný spor o modernu
Habermasova kritika postmoderny
Postmoderní kritika Habermase
Ekonomická, dějinná a kulturní analýza postmoderny:
Harvey, Jameson, Callinicos
Moderna a současné krizové fenomény (konzumní kultura, fundamentalismus, globalizace, ekologie)
Druhý okruh: moderna a mýtus
B1. Charakter a význam mýtu
Působení mýtu v evropských dějinách (příklad: mýtus o Edenu)
Šest základních významů mýtu: význam interpretativní (Comte), imaginativní (Vico), numinózní (Otto), psychologický (Freud,
Jung), sociální (Durkheim, Lévy-Bruhl), harmonizačně-ideologický
(Meletinskij)
Mýtus jako celistvý model reality, vyjadřující všechny roviny
člověka
Rozklad mýtu a vznik emancipačního myšlení (moderny)
B2 Tragédie a zrození subjektivity
Vznik, charakter a představitelé řecké tragédie
Historičnost a nadhistoričnost tragédie
Filosofické pojetí tragédie a tragického subjektu
Rozbor tragédie
Je tragičnost možná v moderním světě?
B3. Mytické archetypy moderny a jejich literární, hudební a filosofické interpretace a, Prométheus
Prométheus v řecké mytologii
Umělecká zpracování a filosofické interpretace:
Aischylos, Platón, Lúkiános, Rousseau, Goethe, Schelley, Leopardi,
Shelley. Liszt, Čapek.
Prométheovský archetyp a fundamenty moderny (autonomie rozumu, civilizační pokrok) b, Odysseus
Homérské eposy a jejich význam pro antiku
Moderní zpracování:
Tennyson, Joyce, Kazantzakis
Odysseus a vznik autonomní subjektivity
Adornova interpertace c, Faust
Goethův Faust
Mannův Doktor Faustus
Faust jako archetyp moderního subjektu
Faust a negativní aspekty moderny
B4. Mýtus v moderní době: obnova mýtu jako pokus překonat deficity moderny a, mýtus jako výraz principu života a bytí v moderním myšlení
Schopenhauer, Nietzsche, Klages, Bergson, Cassirer, Heidegger kritika: Benjamin, Adorno b, obnova mýtu v umění a politice
Wagner, Mann, Joyce, Claudel, Pavese, Jeffers, Borges, Asturias
Sorel c, perverze mýtu
Rosenberg: Mýtus XX. století nacionální socialismus jako likvidace fundament ů moderny (asubjektivismus, iracionalismus, kult síly) d, dialektika mýtu a moderny ve dvacátém století a v současnosti analýza nacionálního socialismu, ´reálného socialismu´, kulturního pr
Annotation
Kurz se věnuje kritické teorii (tzv. Frankfurtské škole) jako jednomu ze základních myšlenkových proudů dvacátého století.
Výuka se zaměřuje na její hlavní představitele, její stěžejní texty a na její širší kulturní a sociální souvislosti. Cílem předmětu je seznámit studenty s kritickou teorií, jejími představiteli, texty, metodami a souvislostmi.