Cílem studijního předmětu „Regionální historie“ je prohloubení dějepisných znalostí budoucích učitelů základů společenských věd/občanské výchovy v rámci magisterského cyklu studia. Vychází především z pojetí regionu a center jako průsečíků historických a společenských událostí. Regionalistický pohled na historickou problematiku umožňuje z multikulturního hlediska zkoumat paletu společensko-vědních otázek v celé šíři, ale přesto ve zvládnutelném rozsahu. Výuka proto bude zaměřena na dosažení schopnosti kvalifikovaně zhodnotit vývoj regionu a prezentovat a využít získané informace v budoucí pedagogické práci.
Během výuky bude pozornost věnována následujícím otázkám: proměny idejí, ideologií a jejich symbolů (včetně státních) otázka politické moci a volebního práva umění a památky problém výuky základů společenských věd/občanské výchovy.
Náplň předmětu se skládá ze čtyř propojených částí: přednášek seminářů se širokým zapojením studentů návštěv muzeí, galerií a vědeckých ústavů samostatné práce.
Předpokladem udělení atestace je složenín zkoušky, participace a aktivní účast při výuce, absolvování exkurzí a samostatná práce podle zadání vyučujícího a zkoušky, která bude vycházet ze studia základní literatury a obecných znalostí získaných během semestru.
Základní literatura:
Borovička, Michael, Hlava I: Marný boj o státní právo, in: Velké dějiny zemí koruny české, XIIa (1860-1890), Praha – Litomyšl 2012, s. 15-393.
Gebhart, Jan – Kuklík, Jan, Hlava I: Druhá republika (říjen 1938 – jaro 1939), in: Velké dějiny zemí koruny české, XVa (1938-1945), Praha – Litomyšl 2006, s. 10-154.
Pipes, Richard, Dějiny ruské revoluce, Praha 1998.
Chalupa, Jiří, Několik poznámek o katalánském nacionalismu, in: Historický obzor, 3-4/2018, s. 50-62.
Tauchen, Jaromír. Prosazení vůdcovského principu ve státním aparátu Třetí říše, in: Časopis pro právní vědu a praxi, 2007, č. 2, s. 159-164.
Regionální historie