Místo filosofie výchovy v českém filosofickém prostředí.
Tři rozměry výchovy – socializace, individuace a transcendence.
Výchova jako forma životního pohybu – význam domova.
Archetypy výchovy – paideia, educatio a instrumentální pojetí výchovy.
Výchova jako péče o duši – platónsko-patočkovská tradice.
Popperovská kritika Platóna a její dopady na interpretaci platónské tradice.
Rozdíl mezi elenktickým a agonálním dialogem.
Výchova jako vztah ke světu – o povaze výchovné odpovědnosti.
Komenského pampaedia a její význam pro současnost.
Výchova jako setkání – dialogická filosofie.
Dilemata a antinomie výchovy.
Výchova v krizi a výchova jako východisko z globální krize světa.
Kurz Filosofie výchovy kultivuje u budoucích učitelů schopnost promýšlet povahu vlastní práce a udržet si tázavost myšlení. Formuluje specifičnosti a rozdíly mezi pedagogickým (teorie výchovy) a filosofických pojetím výchovy.
Zabývá se vztahem mezi výchovou, vzděláváním, vzdělaností a kvalifikací. Tématizuje éthos učitelského a vychovatelského povolání.