(Každý z okruhů plánován na 1-2 přednášky)
1. Zdroj vědy v antickém Řecku; v jakém smyslu jedině v Evropě lze mluvit o vědě;
2. Základní termíny evropské vědy a jejich výklad: theória; epistémé; doxa; axiom; theorém; metafyzika; mathésis a mathéma
3. Proměna vědy na tradici; zrod světa ve smyslu universa; universitas věd
4. Smysl vědy a vědění stojící u zrodu našeho novověkého světa; přírodověda; exaktnost; měřítkem pravdy jistota ve smyslu jasných a zřetelných představ; realita a objektivita
5. Mathesis universalis; dvoukolejnost přírodovědy a humanitních věd; smysl pedagogiky v novověku
6. Základní metodické rámce jednotlivých speciálních věd uvnitř společenskovědního problémového prostoru
7. Žádná speciální věda není schopna založit samu sebe, čili zdroje evidence
8. Problém idealizovaných konstrukcí a žité zkušenosti
9. Hermeneutika; fenomenologie; pozitivismus; funkcionalismus; (post)strukturalismus; teorie systémů - základní rysy a východiska
Jde o porozumění tomu, co je to věda, jaké je vnitřní spojení vědy a vzdělání. Spolu s tím budou tematizovány metodické rámce jednotlivých sociálních věd, jejich meze a možnosti překročení.
Konečně jde též o porozumění protikladu hypertrofované specializace věd a univerzálnímu nároku vědění, který nelze odvodit z žádného předem stanoveného logického ani metodického postupu.