Jde o předmět integrující, vytvářející celkový názor na hudbu. Těžiště výuky spočívá v seznámení s logikou vývoje hudebního myšlení, a to prostřednictvím znějící hudby, která je vlastním předmětem hudebních dějin.
Důraz je kladen na znalost slohů a odborných termínů, zvláště s historicky proměnlivým obsahem (motet, madrigal, sonáta, kantáta aj.).