Speciální pedagogika znevýhodněného člověka s poruchami chování: Uvedení do problematiky etopedie jako vědního a studijního oboru, seznámení se základní etopedickou terminologií, vymezení poruch chování. Zaměřuje se na vznik psychické deprivace, souvislost s ústavní a ochrannou výchovou, projevy a důsledky psychické deprivace, chronické frustrace, konfliktní a stresové situace. Vliv traumatu a stresu u závislostního chování. Patogenní komunikační techniky.
Speciální pedagogika znevýhodněného člověka se specifickými poruchami učení: Posluchači budou seznámeni s teoretickými aspekty problematiky specifických vývojových poruch (učení i chování). Těžištěm tohoto bloku jsou dva tématické okruhy. Prvním z nich je zakotvení problematiky specifických poruch učení a chování do kontextu budování školních dovedností i jejich problémů. Ne všechny obtíže dětí při budování školních dovedností mají specifické pozadí, posluchači budou identifikovat různá pozadí školních obtíží. Problémy v rozvoji školních dovedností (trivium) jsou narušujícím faktorem rozvoje gramotnosti. Druhým tematickým okruhem budou již teoretické aspekty problematiky specifických poruch učení a chování. Důraz bude dáván na postižení historických zdrojů, budou představeny jednotlivé školy, které se zasloužily o formování poznání o mechanismech a příčinách SPUCH, posun v klasifikačních schématech (MNK 10 a 11, DSM IV a V). Současný systém péče o žáky s SPU, aktuální problémy a možnosti systémového řešení. Seznámení s vývojovými trendy v problematice specifických poruch učení v České republice. Důraz bude dáván na postižení společenských vlivů, které mají dopad na formy uskutečňované péče a vzdělávání žáků se specifickými poruchami učení a na kritická místa problematiky, která se v současnosti jeví jako potřebná změn, s důrazem na úkolu poradenského systému ve školství.
Problematika specifických poruch učení bude prezentována z vývojového a sociálně psychologického hlediska. V posledních letech došlo k odklonu pojetí, které ukotvovalo specifické poruchy učení a chování pouze do období mladšího školního věku a všímalo si obtíží jen z hlediska školní úspěšnosti. Bude sledován současný stav poznání, vývojový kontext té které poruchy, začlenění specifických poruch učení a chování do školského kontextu a zdůrazňován interdisciplinární přístup k řešení problematiky. Těžištěm výuky budou dvě témata. V prvním z nich bude problematika specifických poruch učení studována z hlediska vývojových etap, příp. hlavních vývojových obtíží daného období, s postižením charakteristických zvláštností jednotlivých typů SPUCH v daném věku. Druhá oblast si bude všímat sociálních kontextů SPUCH (sekundární psychosociální obtíže, dopad na žáka, vlivy v rodině, dopad SPU na postavení žáka ve třídním kolektivu, vrstevnické skupině aj.)