Pedagogika Montessori II.

Sylabus

1) Stručný úvod do historie vývojové psychologie, její začlenění do vývoje poznatků o povaze lidské psychiky. Vymezení předmětu vývojové psychologie. Deskriptivní a explanativní vývojová psychologie. Práce Darwina, Preyera, S. Halla, Freuda a Bineta.

2) Obory, ze kterých čerpá vývojová psychologie při konstrukci hypotéz. Vliv psychopatologie, psychiatrie a psychoterapie na vývojovou psychologii. Vliv Freuda, Bowlbyho, Spitze, behaviorálně genetických studií u pacientů s duševními poruchami etc. na teorie duševního vývoje. Význam etologie ve vývojové psychologii a její vliv na formování teorie attachmentu. Neurovědy a jejich poznatky ve vztahu k vývojové psychologii, význam studií za použití zobrazovacích technik; neurovědy a zkoumání důsledků dlouhodobé deprivace a dalších nepříznivých okolností vývoje. Pokusyna zvířatech a jejich význam pro porozumění vývoji psychiky. Pokusy H. Harlowa a S. Suomiho. Adopční studie u zvířat: Meaney, Maestripieri. Poznatky ze studií dětí vystavených nepříznivým podmínkám vývoje ? Spitz, ERA, Perry. Pozorování dětí v přirozené situaci ? studie M. Mahler. Experimenty s dětmi.

3) Úzkost jako integrální součást lidské existence a její vztah k psychickému vývoji. Vztah mezi koncepty úzkosti a strachu. Gaddini ? úzkost z progresu a z psychické desintegrace. Způsoby nakládání z úzkostí ? vyhnutí se úzkosti a modifikace úzkosti. Význam rané péče a její vztah k bazální úrovni stresových hormonů. Raná zkušenost a vývoj mozkových struktur ve vztahu k úzkosti, Meaneyho studie. Hyperemoční jedinci a jejich vývoj. Ontogeneze úzkosti, emoční a kognitivní komponenta, vývoj kognitivní komponenty. Období nediferencované tenze, rozlišování vnitřních a vnějších zdrojů úzkostných prožitků, význam přechodových objektů pro zvládání úzkosti v raném věku. Koncepty úzkosti z cizích a separační úzkosti, význam těchto reakcí, faktory modifikující výskyt a intenzitu úzkosti z cizích a separační úzkosti. Vliv attachmentu na vývoj úzkosti. Význam hry a pohádek při nakládání s úzkostí u předškoláků a dětí v mladším školním věku. Poznatky J.Kagana. Některé specifické úzkostné reakce, úzkost související s narozením sourozence, vznik a vývoj strachu ze smrti, nástup úzkostí souvisejících se srovnáváním se s vrstevníky. Úzkosti v období dospívání, úzkosti související s pohlavním dospíváním, změny v oblasti motoriky, vývoj sekundárních pohlavních znaků, počátky erotických vztahů, zahájení sexuálního života, adolescentní separační krize. Úzkosti v období dospělosti, obavy být rodičem, úzkosti související s transformací vztahů v rodině s dítětem. Specifické krize v období mladé dospělosti. Krize středního věku. Úzkosti související s involucí, úzkosti v klimakteriu, krize padesátníků, omezení pracovní výkonnosti, odchod do důchodu, strach z bezmocnosti, strach ze smrti a umírání.

4) Základní principy psychického vývoje. Teoretické přístupy k trajektorii vývoje psychiky, jejich příklady a představitelé. Lineární pojetí, stádiové pojetí, koncepce logistických modelů.

5) Základní teoretické školy,které ovlivnily vývojovou psychologii, jejich základní pojetí, představitelé. Psychoanalýza, kognitivní psychologie a behaviorismus, současný stav a integrace koncepcí.

6) Problematika determinace vývoje lidské psychiky. Historické uvedení do problematiky. Nastínění hlavních ideových linií v přístupu k otázce determinace psychického vývoje. Vymezení nativismu, seznámení se základními představami, hlavní představitelé. Vymezení experiencialismu, seznámení se základními představiteli, hlavní představitelé. Filosofické a psychologické faktory ovlivňující profilaci těchto směrů. Interakcionismus jako řešení dilematu nature-nurture. Různá pojetí povahy interakce vlivů prostředí a genetické výbavy.

7) Základy behaviorální genetiky. Postupy behaviorální genetiky, postupy kvantitativní genetiky. Rozvojem molekulární genetiky, možnost bezprostředněji zkoumat vliv konkrétních genů a konkrétních vlivů prostředí, Caspi. Zkoumání behaviorálních rysů zvířat, historický "experiment" behaviorální genetiky - šlechtění psích plemen pro behaviorální rysy, klasifikace ras podle behaviorálních rysů. Selektivní křížení (výběrové studie), práce s "téměř klony" (inbrední kmeny), "nucené adopce" a "vypínání" genů. Zkoumání genetiky lidského chování, omezení především na studium přirozeně se vyskytujících genetických odchylek a zvláštností prostředí. Adopční studie, rodiče genetičtí a enviromentální, výzkumy dvojčat, monozygotní dvojčata, dizygotní dvojčata (stejného pohlaví) a sourozenci-nedvojčata. Otázka reprezentativnosti studií na dvojčatech. Kombinované projekty spojující studium rodin, adopční studie a studie na dvojčatech. Studie rodových linií. Heritabilita jako podíl variace fenotypu který lze připsat genetickým rozdílům mezi jedinci. Odhad heritability, lability-treshold model. Interpretování heritability vs. genetický determinismus. Klasické single-gene pojetí genetické podmíněnosti behaviorálních rysů, kritické posouzení. Interakční pojetí vlivu prostředí a genetické výbavy, souhra genetických vlivů a prostředí v determinaci psychického vývoje. Geny jako přispívající k ovlivňování individuálních variací k náchylnosti k určitému rysu. Čtyři podoby souhry mezi genetickými vlivy a vlivy prostředí. Epigenetické mechanismy, korelace geny-prostředí a interakce geny-prostředí. Koncept genové exprese a epigeneze. Vliv normálních alelických variací a pravděpodobnostní charakter vlivu. Dimenzionální vs. kategoriální náchylnost vůči vývoji behaviorálního rysu. Vliv prostředí na geny, význam odchylek v transkripci genů, Meaneyho pokusy, vliv prostředí na genovou expresi. Korelace geny-prostředí (rGE), genetická výbavy jako zvyšující riziko vystavení určitému typu zkušeností. Pasivní, aktivní a evokativní korelace geny-prostředí. Studie O´Connora a jejich význam pro teorii výchovy, evokativní projektivní identifikace a vztah k psychoanalytické teorii Interakce geny-prostředí (GxE), slepá skvrna kvantitativní genetiky. Nutnost dokladu existence důležitého a podstatného enviromentálně zprostředkovaného rizika a zároveň heterogenity ve vulnerabilitě lidí vůči takovému riziku ve vztahu k pravděpodobnosti, že se u nich vyvine příslušný rys. Geneticky ovlivněná vnímavost vůči specifickým vlivům prostředí nachází zpravidla u menšinových podskupin celkové populace. Caspiho studie. Vliv genů spíšena fyziologické funkce (např. prefront kortexu) než na konkrétní rysy.

8) Vlivy prostředí na vývoj psychiky, sdílené a nesdílené prostředí. Koncept bazálního očekávaného prostředí. Vymezení sdíleného prostředí, problematika definice, rozsah sdíleného prostředí, doklady existence a významu sdíleného prostředí. Fantasie o dítěti jako forma prostředí, fantazie o rodičích adoptovaného dítěte, sebesplňující proroctví jako rizikový faktor vývoje. Fáze vývoje rodiny a aktuální situace rodiny jako faktory omezující sdílenost prostředí. Prostředí specifické pro dvojčata. Význam deprivace v raném věku, studie skupiny ERA, problematika kritické fáze vývoje.

9) Psychologie paměti ve vývojové psychologii. Význam paměti pro vývoj, obecná definice paměti, vývoj mozku jako závislý na zkušenostech, mechanismy diferenciace mezkových drah, význam interpersonálních zkušeností pro vývoj mozku. Pověry ve vztahu k paměti, pravděpodobnostní charakter paměti, Hebbovo pravidlo. Paměť jako aktivní soubor procesů. Implicitní a explicitní paměť, základní rozlišení. Historické koncepty zachycující problematiku implicitní paměti, mozkové struktury podílející se na implicitní paměti, charakter vzpomínání. Mentální modely jako základní složka implicitní paměti, jejich vznik. Význam implicitní paměti v interpersonálních vztazích, vazby na teorii attachmentu a další teorie. Mozek jako ?stroj na anticipaci?. Explicitní paměť, mozkové struktury podílející se na explicitní paměti, vztah mezi vývojem hippocampu a vývojem explicitní paměti, charakter vzpomínání. Autobiografická a sémantická paměť. Schopnost vytváření 4D pocitu self. Interaktivní vzpomíná dítěte s pečujícím, tvorba osobního narativu. Distorze explicitní paměti, provázanost implicitní a explicitní paměti- Pracovní paměť, dlouhodobá paměť a permanentní paměť, otázka retrográdní a anterográdní amnesie, kortikální konsolidace. Subjektivní prožitek implicitní a explicitní paměti; mental time travel.Explicitní paměť jako závislá na kontextu, otázka subjektivní věrnosti vzpomínky. Dětská amnesie, historické pojetí, současné koncepce ? vývoj hippocampu, nekonsolidovaná episodická paměť, pevnost self, význam interaktivního vzpomínání s pečujícím pro paměť. Vliv emocí na ukládání do paměti, vliv stresu a traumatu na paměť, explicitní vzpomínky na traumatické zážitky, důvody jejich případné absence, vl

Anotace

Uvedení předmětu vývojové psychologie, otázky obecné vývojové psychologie. Je podán přehled základní přístupů ke konceptualizace psychického vývoje jedince. Studenti jsou seznámeni s podstatou psychického vývoje jedince. Jsou seznámeni s otázkami paměti ve vztahu k vývojové psychologii, problematikou attachmentu a mentalizace. Pozornost je věnována vývoji regulace afektů. Je zdůrazněn význam úzkosti a schopnosti úzkost regulovat pro psychický vývoj.

Dále jsou studenti seznámeni s vývojem ve vybraných významných oblastech. Rozebrán je vývoj osvojení jazyka, vývoj sexuality, vývoj interpersonálních vztahů, základy vývoje morálního cítění a myšlení.

Jsou uvedeny významné a vlivné vývojové teorie ? Mahlerové, Spitze, Sterna, Eriksona, Piageta a dalších.

V závěru jsou pojednána jednotlivá vývojová stadia s přihlédnutím ke klíčovým aspektům pro tato období charakteristickým.

Je probrán prenatální vývoj, zejména vývoj smyslových orgánů a zárodků psychiky. Ve vztahu k neonatálnímu vývoji jsou rozebrány posuzovací škály. V kontextu kojeneckého období jsou studenti seznámeni s nejnovějšími poznatky o vlivu raných zkušeností na vývoj nervové soustavy. Dále je věnována pozornost batolecímu věku a v souvislosti s předškolním obdobím otázce vývojově psychologických aspektů školní zralosti. Je zmíněno školní období v návaznosti na další předměty věnované této problematice. Dospívání je profilováno restrukturalizací interpersonálních vztahů, především v souvislosti se vznikem erotických vztahů a osamostatňováním se jedince. Je věnována pozornost vývojovým krizím období dospělosti. Závěr výuky je věnován otázce stáří.

Odborná literatura:

BARON-COHEN, S.; TAGER-FLUSBERG, H.; COHEN, D.J. Understanding Other Minds. Oxford: Oxford University Press, 2000.

BOWLBY, J.A. Secure Base. London: Routledge, 1988.

FONAGY, P.; GERGELY, G.; JURIST, E.L.; TARGET, M. Afect Regulation, Mentalization, and the Development of the Self.

New York: Other Press, 2002.

HADEN, C.A.; HAINE, R.A.; FIVUSH, R. Developing Narrative Structure in Parent ? Child Reminiscing Across the Preschool

Years. Developmental Psychology, 1997, 33, s. 295-307.

LANGMEIER, J.; KREJČÍŘOVÁ, D. Vývojová psychologie. Praha: Grada, 1998.

SIEGEL, D.J. The Developing Mind. New York, London: The Guilford Press, 1999.

STERN, D.N. The Interpersonal World of the Infant. New York: Basic Books, 1985.

VAVRDA, V. Ontogeneze úzkosti a strachu. In VYMĚTAL J. a kol. Speciální psychoterapie (úzkost a strach). Praha:

Psychoanalytické nakladatelství, 2000, s. 44-77.