Sylabus
1. Význam polohy, pohybu a trakce ve vyrovnávacím cvičebním vzoru. O koordinaci pohybu s dýcháním a o prociťování svalového napětí. Koncové částí těla a jejich vliv na posturální funkci.
2. Diagnostika dechových pohybů. Dg. dechových pohybů na zádech a na břiše v oblasti břišní, dolní hrudní a horní hrudní. Práce s představou koordinované práce bránice s břišní stěnou.
3. Cvičení pro abdominální typ dýchání. Tři části bránice, tři části břišní stěny ve cvičebních vzorech, které napomáhají uvědomovat si dechové pohyby v břišní oblasti.
4. Autotrakční cvičení. Úvod do torzních, spinálních cvičení v lehu na zádech. Uvědomělé řízení pohybu v koordinaci se základním způsobem dýchání. V závěru koordinační cvičení pro dolní končetiny, paže a hlavu v lehu na zádech.
5. Diagnostika dechových pohybů v sedu klečmo, nebo jiném sedu, který umožní vzpřímené držení páteře.
6. Procvičování dechové vlny v různých výchozích polohách. První polovina spinálních cvičení v lehu na zádech.
7. Speciální cvičení pro facilitaci abdominálního dýchání. Druhá polovina spinálních cvičení v lehu na zádech.
8. Speciální cvičení pro facilitaci dolního hrudního dýchání. Procvičování individuální i ve dvojicích k osvojení dopomoci cvičícímu. Průpravné cvičení pro IAP. Koordinační cvičení pro dolní končetiny, paže a hlavu v lehu na zádech, jako relaxační cvičení.
9. Spinální cvičení v lehu na zádech, opakovací lekce.
10. Speciální cvičení pro facilitaci horního hrudního dýchání. Spinální cvičení v lehu na břiše, první část.
11. Procvičování senzibility jednotlivých částí těla v kontaktu s podložkou na začátku i konci cvičební hodiny. Spinální cvičení v lehu na břiše.
12. Opakování teorie i všech cvičebních tvarů, které napomáhají k uvědomění dechové mechaniky v jednotlivých částech trupu. Relaxační cvičení.
13. Speciální dechová cvičení pro facilitaci celkového dechu. Opakování dechové vlny v různých základních cvičebních polohách.
14. Spinální cvičení v lehu na břiše, opakovací lekce. Závěrečná relaxační cvičení.
Anotace
Páteř (columna vertebralis) tím, že je v ní uložena mícha, si zaslouží v pohybové výchově mimořádnou pozornost.
Spolu s mozkem je součástí centrální nervové soustavy (CNS). V odborné literatuře se o pohybu páteře hovoří jednak jako o motorice osového orgánu, (osového proto, že páteř tvoří osu pohybové soustavy), jednak jako o motorice axiálního systému (axiální – ve směru osy). A tím, že lidé více sedí, než se přirozeně pohybují, dochází k
četným poruchám axiálního systému. Vertebrogenní poruchou se pak označuje porucha, jejíž příčina tkví v páteři, nebo v onemocnění páteře. Proto se hledají cvičební vzory, které by procvičováním zpevnily a zpružnily axiální systém tak, aby nervové dráhy v něm uložené, měly pro svoji funkci co nejlepší podmínky. Torzní cvičení jsou založena právě na vzájemném protirotačním pohybu hlavy a pánve podobně jako je tomu u chůze, avšak v nízkých polohách, v lezích a v důsledném, těsném sepětí s dýchací funkcí a soustředěnou pozorností; a to je z hlediska pohybového učení třeba ve výuce akceptovat.