Anotace
Etická reflexe se zabývá předpoklady a zacílením lidského myšlení a jednání. Fenomenologicky vzato, etická reflexe se zrodila v řecké a hebrejské kultuře. Každá z oblastí – jak upozorňují francouzský filosof Paul Ricoeur a nizozemský teolog Heiko Kornelis Miskotte – disponovala svými svébytnými výrazovými prostředky. Tyto dvě oblasti se ovlivňovaly navzájem již od starověku, o čemž v biblickém kánonu svědčí kniha Kazatel, popř. některé dopisy apoštola Pavla. Inspiraci biblickým kánonem budeme hledat nejprve v samotné bibli, konkrétně v knize Kazatel (Kazatelova debata s helénskou kulturou). Všimneme si mudroslovné, prorocké, žalmické a narativní reflexe. Budeme sledovat debatu uvnitř biblického kánonu o trestu smrti, boží svatosti, apodiktickém právu, otroctví. Budeme se zabývat vlivem mudrosloví a apodiktického práva na evangelisty, zejm. Matouše. Nahlédneme do židovské diskuse okolo Desatera a Největšího zákona – Jonathan Magonet. Podíváme se na recepci apodiktického práva u apoštola Pavla. Nahlédneme do Komenského díla, protože J.A. Komenský vypracoval etické reflexe, které se inspirovaly biblickým kánonem ve velkém rozsahu. Nahlédneme do textů Martina Luthera Kinga (Odkaz naděje) a Boženy Komárkové (její kapitolky v konfesi Zásady ČCE, 1968). Dále se zaměříme na dílo židovského myslitele Jonathana Sackse, který biblický univerzalismus staví do centra svého pokusu o vytvoření biblicky fundované etiky (Důstojnost v rozdílnosti). Na závěr nahlédneme do encykliky Jana XXIII – Pacem in terris – která pro katolickou církev na základě biblických textů nově definuje nové pojetí přirozenosti a proto i etické reflexe. V období distanční výuky budeme ve spojení přes zoom a moodle.
Literatura:
Milan Balabán, Hebrejské člověkosloví, Herrmann a synové. 1996.
Filip Čapek, Kazatel, Zneklidňující kniha pro neklidnou dobu. Centrum biblickýžch studií AV ČR a UK v Praze, Česká biblická společnost, 2016.
Jan Heller, Milan Mrázek, Nástin religionistiky, Kalich, 2004 (viz Fenomenologie náboženství s.189-259)