Husova spiritualita a jeho texty obsahující etickou reflexi se stanou základem pro hledání aktuálních podnětů pro dnešní etickou reflexi.Jeho základní teologický termín "Kristův zákon" vede k odpovědné etické reflexi, jejímž důsledkem někdy může být náboženská i občanská neposlušnost. Sedmi smrtelným hříchům předřazuje tělesné a duchovní skutky milosrdenství, které Hus odvozuje pouze z evangelií a epištol.
Přihlíží k Desateru, k prorocké tradici, k žalmům i naracím starozákonním a samozřejmě též k těm výnosům církevních koncilů, které souznívají s "Kristovým zákonem". Stává se tak představitelem kritického myšlení, které značnou čast teologických termínů pročišťuje biblickou tradicí a pomíjí některé zaběhané termíny.
Některé zase užívá v plné jejich síle právní či filosofické. Na rozdíl od mnohých univerzitních mistrů, ale též svých učitelů - Marsilia z Padovy a Jana Viklefa - tak vykročil z některých středověkých intelektuálních návyků myšlenkového fundamentalismu.
Otevírá tím cestu k novému typu spirituality, na jejímž základě vzniká inspirující etická reflexe. Staví limity středověké poutnické mentalitě, odmítá zázračně-magickou spiritualitu posvátných míst.
Kurz nechce být církevně-dějinnou přednáškou. Měl by být příspěvkem do debaty o základech českobratrské spirituality, která v některých rysech na Husovu racionalisticko-biblickou spiritualitu navazuje, včetně jeho zalíbení v duchovních písních.
Bakalář teologie a mistr svobodných umění ovlivnil svou katechetickou, apologetickou a didaktickou prací mnohé prosté věřící a teologické myslitele mnoha staletí. Společně s dalšími mysliteli ovlivnil též středověké tvůrce husitského výtvarného umění, z nichž někteří svým dílem vystoupili ze sakrálního prostoru do profánních místností městských radnic a rodinných domácností.
Kategorie zákona Kristova i v tomto oboru získala svou váhu, jak také naznačují některé ilustrace biblického textu pozdější doby. Kurz bude zakončen společným hodnotícím teologickým rozhovorem.